Jana Trnková

* 1941

  • "Šla jsem na balkon zavřít dveře a už miráž letěla, to bylo izraelské letadlo. My jsme tam byli v tom krytu, vedle v domě spadl balkon, tam bylo dunění, bylo to asi 30 až 40 kilometrů od místa, kde byl ten největší boj, čili to nebylo tak daleko. Naproti byla škola, takže tam nastěhovali všechny lidi, které svezli z území, kde se bojovalo. Celé noci tam lidé plakali, děti brečely, bylo zatemnění. Bylo to strašné."

  • "Náš třídní jednou při schůzce řekl: 'No, já jí [spolužačce německého původu] navrhuji sníženou známku z mravů, a teď vás nechám hlasovat, kdo s tím souhlasí.' A všichni se přihlásili. No a já jsem se nepřihlásila a on řekl, že Handlová se vzdala hlasování z kolegiality a já jsem řekla, že ne, že jsem se nevzdala hlasování, že s tím nesouhlasím. Třídní mi řekl, že mi nesmí dát přihlášku [na vysokou školu]. A pak jsem dostala písemně, že se rodina nechovala kladně k lidově demokratickému zřízení."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 01.08.2022

    (audio)
    délka: 01:18:39
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Život v cizině dokáže být někdy hodně náročný, doma je doma

Jana Trnková, 1953
Jana Trnková, 1953
zdroj: archiv pamětnice

Jana Trnková, rozená Handlová, se narodila 26. dubna 1941 v Ústí nad Orlicí do české lékařské rodiny. Jejím otcem byl MUDr. Jaroslav Handl a matkou Leopolda Handlová, za svobodna Musilová. V roce 1946 byl její otec křivě obviněn a souzen za spolupráci s Němci. Přestože byl nevinný, přišel o post primáře nemocnice a do konce života měl potíže s hledáním práce. Rodina se odstěhovala do vily po dědečkovi v Rychnově nad Kněžnou. Komunistický režim jim ji chtěl znárodnit, ale zásluhou maminky se jim to nepodařilo. Pamětnice absolvovala jedenáctiletku v Rychnově nad Kněžnou. Komunisté jí však nedovolili studovat na lékařské fakultě. Zásluhou tatínka se dostala alespoň na dvouletý kurz rehabilitačního tělocviku v Praze. Zde se seznámila se svým budoucím manželem Marwanem Sayehem, který byl jordánského původu a studoval na ČVUT. V roce 1963 za ním odjela do Damašku v Sýrii. Tam zažila v roce 1965 popravu izraelského agenta Eli Kohena a v roce 1967 tzv. šestidenní válku. Poté se v roce 1967 natrvalo vrátila i s dvěma dětmi do Prahy. První manželství skončilo rozvodem a bývalý manžel zůstal v Sýrii. V roce 1977 se vdala podruhé za Jiřího Trnku a roku 1979 se jim narodila třetí dcera Klára. Až do důchodu pracovala na ČVUT v knihovně. V roce 2022 žila se svou nejstarší dcerou v Roztokách u Prahy.