„Ti kluci, ti byli zavření až do konce války. Někteří tam zemřeli. Ten Dvořák, kvůli kterému to všechno vzniklo, zemřel už v Terezíně. On chodil za nějakým německým inspektorem nebo... nebo co byl – učitel. Vzal si to do hlavy a vyhrožoval mu. Ti naši kluci ho podporovali a furt ho naváděli. On, i když chodil na gymnázium, tak byl nějakej divnej a dostal pak do maléru nás všechny. Jenomže my dívky jsme o ničem nevěděly a ty kluky pak poslali dál do koncentračních táborů. Mirek Lácha umřel za měsíc a další kluci taky brzy poumírali. Asi si přinesli nějakou nemoc, jejich těla byla asi nějaká oslabená.“
„Silva Rajtrová tam byla ne toho čtvrt roku jako my. Ale ona a Chourová tam byly až do Vánoc. A tahle Silva po propuštění poslala z domova jedné Židovce do Terezína pozdrav. Nějak to poznali, nevím, jak to kontrolovali. Hned ji zase zavřeli a poslali ji dál do Osvětimi. Ztratila tam zájem o život a brzy tam zemřela.“
„My jsme pořád čekali, až zazvoní na přestávku, ale nezvonilo a pak jsme se dozvěděli, že ve škole jsou gestapáci. Přišli a naložili nás do autobusů. Bylo to více autobusů. Jeli jsme celá naše třída, sextáni kluci a pak ještě jedna nebo dvě třídy z jiné školy – z průmyslovky. Někteří zrovna nebyli ve škole, byli asi nemocní, tak pro ně dojeli, museli do Terezína taky. Pak nás vyšetřovali, my dívky jsme ale o ničem nevěděly, a tak vyšetřování ukončili. S klukama to bylo horší, ti asi něco věděli. Poslali je pak dál do koncentračních táborů. V Terezíně hodně zakusili. Německý dozorce je tam řezal řetězem, hrozně je týral. Nám holkám nikdo tělesně neubližoval.“
Irma Jarmila Anna Nedomová, rozená Stelčovská, se narodila 31. prosince 1924 v Litoměřicích. Její otec Josef, četnický strážmistr, zemřel v roce 1928 na zápal plic a tehdy čtyřletá Irma zůstala s maminkou Emilií sama. Žily v Libčicích nad Vltavou. V roce 1941 se již jako sedmnáctiletá přestěhovala s maminkou do Mnetěše a přestoupila z kralupského gymnázia do roudnického. Ve dnech heydrichiády na konci školního roku 1942 byla s celou třídou septimy zatčena gestapem a v terezínské Malé pevnosti vyšetřována pro údajný plán studentů spáchat atentát na Alfréda Bauera, řídícího učitele německé obecné školy v Roudnici nad Labem, který byl aktivním členem NSDAP. Hlavním aktérem měl být její spolužák Karel Dvořák. Z Terezína ji s ostatními spolužačkami propustili po třech měsících. Chlapci byli většinou odesláni dál do koncentračních táborů. Osm spolužáků a jedna spolužačka přitom zahynulo. Po válce pamětnice odmaturovala a později se přestěhovala do Ústí nad Labem, kde založila rodinu.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
