Milan Štrajt

„Tak jsme sloužili dál, až třiadvacátého srpna přistály dva vrtulníky na poli a dva zůstaly ve vzduchu, mířily na objekt raketami a požadovaly ukončení vysílání. Říkalo se, že [vojáci] možná ani nevěděli, že je to střežené. Protože byli doslova v šoku, když na nás naráželi. Bylo štěstí, že nedošlo k žádné střelbě. Tenkrát velitelé odjeli na krajský výbor a jednali o ukončení vysílání i s panem Darebníkem, protože ten tomu v tu dobu šéfoval, protože ředitel Janoušek byl tou dobou na dovolené. Já jsem dělal dozorčího roty a říkal jsem Zdeňkovi z Kornic, dělal mi pomocníka: ‚Otevři zbrojárku, vytahej kulomety a začneme chystat kulometnou obranu na střechu. Budeme pytlovat písek, abychom to pole měli pěkně pokryté!‘ Potom jsme dostali pokyny, že nic nebude. Akorát na stanovišti jedna, to byl středovlnný vysílač, dnes je tam výroba peletek, tak tam byl nějaký Bouška a oni ho chtěli odzbrojit. A jak sundával samopal, tak jednoho Poláka tím samopalem švihnul, ten upadl, druhý mu chtěl pomoci a toho Bouška srazil ranou malíkové hrany a ten třetí je vzal za flígr, Bouška už na ně namířil samopal a odtáhl si je pryč. A Bouška za to pak dostal vyznamenání.“

„Tenkrát se tam stala taková legrace, no, legrace to nebyla, projížděl tam jihokorejský atašé, tenkrát znepřátelený atašé, a filmoval si vojenské objekty od Pardubic nebo od Hradce Králové až do Pohodlí, kde ho zachytila hlídka, která seděla ve sněžákách [poskládaných dřevěných sněholamech]. V těch sněžákách u silnice jsme měli vybudovanou pozorovatelnu. A oni ho uviděli, a tak telefonem zavolali a hoši sedli na tři sta padesátku [Jawa 350] a u Lezníka ho dojeli. Předjeli ho, vyskočili, namířili samopaly a auto zastavili. Byla z toho tenkrát diplomatická nóta, ale hoch dostal, protože to bylo tenkrát ještě pod ministerstvem vnitra, od ministra hodinky s věnováním, protože ho nikdo nemohl vyšetřovat, to musela kontrarozvědka, ale on měl opravdu ty objekty nafilmované. Došlo k zatčení a zabavení kamery a dál už to přebíraly cizí složky. Měl diplomatické značky na autě a to se nesmělo, zastavit ho, vytáhnout ho z auta a ještě pod hrozbou zbraní. Proto tam byla ta diplomatická nóta.“