Vlasta Kubalová

* 1945

  • "Všichni jsme se těšili a radovali, že to všechno bude jinak, i když ten počátek s tou demonstrací, jak to začalo 17. listopadu, jsme se taky báli, když tam vyrazili policajti proti studentům. A nevěděli jsme, jak to bude. Všichni jsme věřili, že už bude líp a že ta nová generace bude snad žít jinak. Samozřejmě v těch městech to bylo jiné než třeba tady na venkově, ale je pravda, že informací jsme měli dost, že sem jezdili třeba studenti z vysokých škol a hrozně moc tady lidi informovali, konala se tady různá shromáždění."

  • "Já jsem byla tenkrát ještě malá a vlastně nástup komunistického režimu, to je takové... mě se to asi nějak nedotklo. Byly jsme děti, dívaly jsme se na tu dobu jako na takovou, jaká byla. Tady v roce 1949 začala kolektivizace, to mně byly čtyři roky, čili jsem z toho tak nějak asi rozum neměla. Ale potom už jsem to vnímala, protože v padesátých letech se tu začala zakládat družstva a lidi nechtěli opustit svoje zvířátka a do družstva nechtěli vstupovat. Docházelo někdy úplně k násilí, kdy jim doslova tahali krávy, koně z chlévů, z maštalí a odváděli je."

  • "Chtěla jsem dělat původně úplně něco jiného, chtěla jsem studovat práva, ale tam jsem se nedostala. No taky asi vzhledem k původu, protože tatínek byl živnostník a už jsem měla problém dostat se vůbec na gymnázium. A protože v té době bylo strašně málo učitelů, tak se zřizovaly hromadně v krajských městech vysoké školy. No tak jsem to zkusila tam a vystudovala jsem tam český a ruský jazyk. A potom jsem čekala, jaký bude další osud, protože tenkrát byly umístěnky."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Čechtice, 05.04.2023

    (audio)
    délka: 51:50
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Osud jí změnil původ rodičů i umístěnka po škole

Vlasta Kubalová, 2023
Vlasta Kubalová, 2023
zdroj: Post Bellum

Vlasta Kubalová, za svobodna Maršíková, se narodila 15. července roku 1945. Mateřskou a základní školu strávila v Čechticích na Benešovsku, gymnázium poté absolvovala ve Vlašimi a následně nastoupila na Pedagogický institut do Jihlavy. Původně chtěla jít studovat práva, kvůli původu rodiny to ale nebylo možné. Po škole se dostala na takzvanou umístěnku do Dolních Kralovic. S manželem, též učitelem, se vzali v červnu roku 1968 a začali stavět dům. Z Kralovic museli odejít v roce 1970, neboť byla obec kvůli stavbě vodní nádrže Želivka zatopena. Začali žít a pracovat v Čechticích, kde si postavili dům, učitelství se věnovali na tamní škole i nadále. První syn se manželům narodil v roce 1969, druhý v roce 1972. V roce 2002 odešla Vlasta do důchodu. V roce 2023 žila v Čechticích.