Kde stály naše rodné vesnice, vznikl později vojenský prostor Ralsko
Stáhnout obrázek
Werner Friedrich se narodil 16. listopadu 1931 jako nejstarší syn obuvníka Heinricha a krejčové Elsy ve vsi Palohlavy (Halbehaupt) nedaleko Mimoně. Obec patřila k tzv. Horním vsích (Oberdörfer), kde převažovalo německy hovořící obyvatelstvo, i když většina lidí se dokázala domluvit i česky. Během třicátých let otec Heinrich Friedrich změnil zaměstnání a stal se obchodníkem se zemědělskými a jinými stroji. Po roce 1938 se dokonce stal starostou vesnice, s českými a smíšenými rodinami, které bylo v obci hodně, vycházeli dobře. Otec sice vstoupil do SS, později toho však litoval a nechal se naverbovat do německé armády, přestože jako starosta nemusel. Do rodiny postupně přibývali další synové, nejmladší se narodil až 1. dubna 1945 a otec ho již nikdy nespatřil. Odsun německých obyvatel byl v Palohlavech divoký, nastal hned v létě 1945. první vlna přišla 11. června a druhá vlna 25. června. července, ta se již týkala rodiny Friedrichových, tedy matky, skoro čtrnáctiletého Wernera, téměř jedenáctiletého Ericha, sedmiletého Heinze a dvou a půl měsíčního kojence Dietera. S sebou si vzali vzít jen to, co unesli, transport z nádraží v Mimoni k německé hranici probíhal v otevřených vagónech na uhlí. Přes hranice je pěšky hnali vojáci československé armády, za hranicí je ponechali jejich osudu. Asi čtyři týdny se matka s dětmi protloukala po okolních vsích, pak se přes Drážďany dostali do uprchlického tábora Graupa a odtamtud nakonec do obce Unterpaissen. Až po dvou letech je kamarád otce převezl do Plauen, kde se usadili nadobro. Rodina nikdy nedostala žádnou zprávu, co se stalo s otcem. Werner Friedrich se nejprve vyučil pekařem, aby zajistil rodině alespoň nějaké peníze a chléb. Později se stal učitelem, dálkově vystudoval dějepis a němčinu. Po sjednocení Německa se stal školským radou v Sasku. Odsunem skončilo jeho dětství, stále ho však táhlo tam, kde se narodil. Brzy se sice dověděl, že Palohlavy a většina dalších Horních Vsí se stala součástí vojenského prostoru Ralsko, po roce 1993 sem pak často jezdil s dětmi i vnuky. Založil také krajanský spolek a spolupracoval s českými přáteli, každoročně jezdil na Náhlovské slavnosti.
