„Oni mě mlátili, ti estébáci, dostával jsem hroznou nakládačku, tekla mi krev. Oni mi vymlátili zuby. To byly takové zrůdy! Lidské zrůdy. Úplně obyčejní gauneři.“
„Nový Hrozenkov, tam byla měšťanka a vzpomínám si, že chytli dva mladé lidi, kteří chtěli utéct na Slovensko k partyzánům. Oni je chytli, tam byla velká stanice, tam ty domky ještě zůstaly. Lidi tam bydleli. Tam se přecházely hranice přes Javorníky, přes hřebeny Javorníků na Slovensko. A oni ty dva mladé kluky chytili a pak jsme se museli celá měšťanka jít podívat – oni je oběsili. Na mostě přes řeku Bečvu, tam je pověsili a my jsme museli, celá ta škola, se jít podívat, jak tam visí. To bylo hrozné. Byla to hrozná doba.“
„Fašisti jeli kolem naší cukrárny v otevřeném autě, měli jsme takovou zahrádku před domem, před tou cukrárnou, a já jsem začal po těch fašistech házet kamení. A teď oni vyskákali, ti esesáci, a: ,My vás zlikvidujem, my vám to tady všechno zrušíme!‘ Táta uměl německy i italsky. ,Všechno zrušíme, vystěhujem vás a dům zlikvidujeme!‘ No hrůza. Teta Marietta přišla ze zahrady, začala mluvit německy, že žije ve Vídni. Já jsem zalezl do rybízu, oni mě vytáhli, ti fašisti, a začali mě mlátit. A teta Marietta zachránila situaci, že se to nestalo.“
Vladislav Trampota se narodil 20. dubna 1932 v Karolinině Huti (dnešní Karolinka) na Vsetínsku. Rodiče, Bedřich a Anastázie, v obci provozovali vyhlášenou cukrárnu. Za války doma poslouchali zakázaný rozhlas, otec navíc pomáhal partyzánům se zásobováním. Po únorovém převratu v roce 1948 rodiče přišli o prosperující podnik. Roku 1951 komunisté popravili pamětníkova bratrance Sigmunda Bakalu, člena protirežimní odbojové skupiny Hory Hostýnské. Na pozadí těchto událostí se Vladislav rozhodl ilegálně emigrovat do Vídně, kde žila otcova sestra. Při pokusu o překročení hranice 5. září 1953 jej však zajala hlídka Pohraniční stráže a následoval desetiměsíční trest ve Vinařicích u Kladna, věznici při černouhelných hlubinných dolech. Po něm musel narukovat k Technickým praporům do Ostravy. Od druhé poloviny 50. let pracoval v brněnském podniku Pramen. Po sametové revoluci byl za své odsouzení rehabilitován. Roku 1996 se společně s československými letci RAF setkal s britskou královnou Alžbětou II., kterou během její návštěvy Brna doprovázel Václav Havel. V době natáčení rozhovoru (2021) žil Vladislav Trampota v Brně.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
