„Já jsem v tý době žil v Ledči nad Sázavou, okamžitě jsem se zapojil do Občanského fóra. Byl jsem členem nejdřív tý místní organizace Občanského fóra a potom, když se tvořilo takzvané koordinační centrum Občanského fóra v Praze, tak jsem byl požádán, abych tam šel do lesnické sekce, takže jsem byl vlastně členem koordinačního centra Občanského fóra v Praze a řídil jsem vlastně tu oblast obrody v lesním hospodářství, takže jsem objížděl jednotlivé podniky a pomáhal budovat ten nový systém v tom lesním hospodářství.“
„Kamkoliv jsem nastoupil do školy, tak první otázka byla, jak se dostal táta na západní frontu. Prostě to okamžitě začalo tímhletím, protože tehdy, kdo nebyl z východní fronty, tak byl ten špatnej, a prostě nás osvobodila Rudá armáda, byť jenom zčásti, ale tím jsme byli poznamenáni na dlouhou historii.“
„Jako příslušník vládního vojska byl odeslán s dalšími rotami do Itálie bojovat proti partyzánům. Načež většina těch Čechoslováků právě přeběhla k těm partyzánům. A od nich se potom dostali postupně přes Francii na západní frontu, kde většina z nich se zúčastnila těch bojů na západní frontě. Táta tedy konkrétně těch bojů u pevnosti Dunkerque, na pobřeží Francie směrem k Anglii, kde teda bohužel zůstal, no.“
František Morávek se narodil 24. května 1942 v Pardubicích, vyrůstal s rodinou v hájovně v Jaroslavi, kde jeho děda pracoval jako hajný. Jeho otec působil jako voják a v roce 1939 byl přeložen k vládnímu vojsku. V roce 1944 byl odvelen do Itálie do boje proti partyzánům, ale přešel na jejich stranu a přes Švýcarsko a Francii se dostal do Anglie, kde se stal rotným. Zúčastnil se bojů u Dunkerque, kde v dubnu 1945 zemřel. František Morávek měl problémy dostat se na školu kvůli účasti jeho otce v bojích na západní frontě. Nakonec se mu podařilo vystudovat lesnickou střední i vysokou školu a celý život v oboru pracoval na různých pozicích. Během sametové revoluce byl aktivní v Občanském fóru a působil i v koordinačním centru. Po pádu komunistů se hodně věnoval lesnické politice, nějakou dobu pracoval i jako ředitel odboru lesního hospodářství na ministerstvu. V dospělosti se jel podívat do Francie na hrob svého otce. V roce 2024 žil nedaleko Havlíčkova Brodu.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
