Mnichovská dohoda

V noci z 29. na 30. září 1938 se v bavorském Mnichově setkali představitelé čtyř evropských mocností - Francie (E. Daladier), Itálie (B. Mussolini), Německa (A. Hitler), Velké Británie (N. Chamberlain). Předmětem jednání byla napjatá politická situace v Československu a jeho výsledkem pak faktická revize pařížských mírových dohod z let 1919-1920. Na základě přijaté dohody mělo Československo, jehož zástupci se ovšem jednání přímo nezúčastnili a výsledky jim byly sděleny až po jejím uzavření, odstoupit svá pohraniční území, tzv. Sudety, osídlená německým etnikem (více než 3 miliony lidí) hitlerovskému Německu. Československo, které dohodu nakonec přijalo, ztratilo (poté, co menší části území zabraly i Polsko a Maďarsko) celkem 41 000 kilometrů čtverečních území a 4,9 milonů obyvatel, vesměs německé, polské a maďarské národnosti. Znamenalo to konec první republiky a vznik tzv. druhé republiky, která se snažila distancovat od odkazu a ideového dědictví svého předchůdce. Mnichovská dohoda zvýšila Hitlerovo sebevědomí, urychlila a podpořila německé expanzionistické plány a tím uspíšila cestu k novému válečnému konfliktu.