Všichni jsme se museli dívat, jak v Kravařích na náměstí týrají bývalé nacisty
Stáhnout obrázek
Ewald Pechwitz se narodil 25. prosince 1938 v Kravařích na Českolipsku (německy Graber) do rodiny strojního zámečníka Ernsta Pechwitze a jeho choti Hilde, která do svatby pracovala na rodinném statku. Vyrůstal v tehdy téměř výhradně německojazyčné oblasti. Když v roce 1938 Češi mobilizovali, ukryl se otec a sousedé ve mlýně, v listopadu 1938 ale odešli do wehrmachtu. Otec byl u průzkumníků a nasazen byl mj. ve Francii, na Ukrajině, v Rumunsku a v Rusku. Na konci války padl do amerického zajetí. Po propuštění nevěděl nic o rodině a cestoval za prací. Po skončení války došlo v Kravařích na náměstí minimálně jednou k veřejnému lynčování bývalých členů a funkcionářů NSDAP, kterému muselo přihlížet celé město včetně malého Ewalda. Pechwitzovi se potom dostali do první vlny tzv. divokého odsunu. Prakticky přes noc se museli sbalit a pouze s příručními zavazadly putovali za doprovodu československých vojáků do táborů v Sasku. Po bombardování Drážďan byly tábory přeplněné, chybělo jídlo, spalo se na slámě. Nakonec rodinu umístili poblíž Výmaru. Tam je v březnu 1946 našel otec, který rodinu přestěhoval do Bavorska. Ewald Pechwitz vystudoval, zřídil si vlastní autodílnu, oženil se a má dceru. Rodné Kravaře navštěvoval už před rokem 1989. Dodnes se tam vrací a učí se česky. Těší ho, že se současní majitelé dobře starají o jeho rodný dům, a je s nimi v přátelském kontaktu.
