Jako děti jsme se nemohli ptát, to bylo tabu
Cecilie Machovčáková, rozená Murková, přišla na svět 28. dubna 1948 ve Veselé nedaleko Slušovic. Rodiče Hedvika Heráková a otec Antonín Murka patřili k původním moravským Romům a vyrůstali na Valašsku. Během druhé světové války byli oba deportováni do „cikánského“ tábora v Hodoníně u Kunštátu. Otci Antonínovi se podařilo na jaře roku 1943 utéct a skrýval se u valašských pasekářů v okolí Zlína. Ještě roku 1944 vstoupil do partyzánské brigády Jana Žižky a s přezdívkou Tonda Cigán se zapojil do akcí v okolí Prlova i na Ploštině a také se 5. května 1945 podílel na osvobození Vizovic. Z Antonínovy nejbližší rodiny přežil holokaust jen jeho bratr Rudolf. Matka pamětnice Hedvika porodila v „cikánském“ táboře v Hodoníně u Kunštátu syna Antonína, ale za dva měsíce zemřel. V srpnu roku 1943 byla Hedvika společně s většinou nedobrovolných obyvatel Hodonínku odvezena hromadným transportem do KT Auschwitz. Po internaci v „cikánském“ táboře v Auschwitz-Birkenau, kde zahynula většina její rodiny, putovala do KT Ravensbrück a v dubnu 1945 přežila pochod smrti a dočkala se osvobození. Několik let po válce se rodiče znovu rozhodli pro společný život. Zprvu žili nedaleko Lípy, od šedesátých let pak v Gottwaldově na Podvesné v baťovském půldomku. Otce živila práce pro podnik Pozemní stavby. Cecilie vyrostla jako nejstarší z devíti dětí. Moc si přála studovat na výtvarné škole v Uherském Hradišti, ale aby mamince pomohla s domácím rozpočtem, musela nastoupit po deváté třídě do zaměstnání. Celý život pracovala v šicí dílně ve Svitu. S manželem Petrem Machovčákem vychovali syna a dceru, ale Cecilie brzy ovdověla. Pracovala až do odchodu do důchodu, v roce 2022 žila ve Zlíně.