Mgr. Jiří Mach

* 1950

  • „Tak si vzpomněl, že tady to bude odstřeleno. Ovšem ten systém fungoval tím způsobem, že se nevydávala žádná usnesení na takovéto velmi citlivé věci. Ten systém fungoval systémem telefonů a osobních setkání. Tudíž tento tajemník zavolal předsedu okresního národního výboru, tehdy tu funkci dělal Josef Lukášek, a řekl, že je potřeba tuhle věc vyřešit, a nechť to zařídí, aby zbytky toho kostela odstřelili a rozvozili to na nějaké skládky a podobně. Těmto příkazům se neodporovalo, protože kdyby to nějakým způsobem zpochybnil nebo odporoval tomu, tak by v té funkci skončil. To nebyl problém. Takže předseda ONV nechal zpracovat rozpočet a tenkrát to vylezlo, tahle likvidace, na nějakých 700 tisíc korun, což byly v té době obrovské peníze.“

  • „V sedmdesátých letech z toho zbyly jenom obvodové zdi a uprostřed jakési sutiny, ještě zbytky té střechy a všeho možného. Přesto tam ti Němci, bývalí usedlíci, jezdili a asi jim u toho kostela nebylo nejlépe. A tehdy ideologický tajemník OV KSČ [Petr Szimansky], aby zamezil těm poutím, tak se rozhodl, že ten zbytek toho kostela bude odstřelen.“

  • „Já dost těžko hledám výraz, kterým bych to vyjádřil, ale rozhodně by nebyl nějaký lichotivý. Protože tatínek si vybavil – pak jsme o tom mnohokrát hovořili – on si vybavil rok 1938, který zažil jako šestnáctiletý kluk, kdy najednou byla taková ta atmosféra strašlivé bezmoci, a my jsme tu atmosféru zažívali taky. My jsme věděli, že tady se stalo něco, co se nedá vrátit, a jen ti nejnaivnější si mysleli, že vojska odtáhnou. Tady bylo jasné, že dochází k nějakému hlubokému zvratu dosavadního vývoje, a nikomu se to nelíbilo. A tatínek to prožíval obzvlášť intenzivně, protože už se to v jeho životě opakovalo podruhé, a když ještě připočítám Vítězný únor 1948, tak potřetí. Takový pocit porážky, pocit bezmoci, který je velice frustrující.“

  • „Když dostal tento rozpočet, tak se rozčílil a zavolal mu, což bylo velmi odvážné v té době, tomu tajemníkovi, a řekl mu, že se nic odstřelovat nebude. Že pokud by měl 700 tisíc, tak je potřebuje na úplně jiné věci, například na opravu silnic, který jsou v katastrofálním stavu, a že je rozhodně nedá na tenhleten účel. Pak to nějak usnulo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Pardubice, 22.11.2021

    (audio)
    délka: 01:41:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tajemník KSČ chtěl zničit kostel. Zachránila ho vysoká cena odstřelu

Jiří Mach na vojně rok 1975
Jiří Mach na vojně rok 1975
zdroj: Archiv pamětníka

Jiří Mach se narodil 30. června 1950 v Rychnově nad Kněžnou. Jeho otce Josefa přeložili za nesouhlas s komunistickým převratem z Dobrušky na vesnickou školu v Hlinném. Později ale otec podlehl nátlaku a přesvědčoval sedláky ke vstupu do družstva. Už jeho pradědeček byl nadšený ochotník, amatérskému divadlu se věnoval děda, otec, Jiří Mach i jeho syn. Na srpen 1968 vzpomíná jako na dobu beznaděje a zmaru. Současně ale říká, že v témže roce vstoupil z přesvědčení do KSČ, kde zůstal až do sametové revoluce. Na Karlově univerzitě studoval sociologii lidských sídel. Osm let měl na Okresním národním výboru v Rychnově nad Kněžnou na starosti památky a ochranu přírody. Od roku 1985 do roku 2017 vedl muzeum v Dobrušce. V roce 2021 byl v důchodu a žil v Dobrušce. Byl ženatý a měl čtyři děti a osm vnoučat.