Na tátu čekali muži v kožených kabátech
Stáhnout obrázek
Pavel Kristl se narodil 18. srpna 1929 v Dolní Dobrouči, kde prožil dětství se svými rodiči Františkem (1899–1968) a Julií (1902–1992) Kristlovými a sourozenci Blankou (*1931), Jiřím (*1935) a Vojtěchem (1939–2022). Bydleli v Lidovém domě, ve kterém se odehrávala místní kultura, divadla, taneční zábavy. Oba rodiče byli ochotníci, otec pracoval jako krejčí. Rodina žila aktivním náboženským životem. Na jaře 1939 se obec stala součástí Protektorátu Čechy a Morava, kdežto sousední Dittersbach (Horní Dobrouč) připadla po Mnichovské dohodě k německé Říši. Obě obce oddělovala závora, kterou střežili postarší němečtí vojáci. Ubytovali se v Lidovém domě a maminka dostala za povinnost jim vařit. Když se koncem války blížila Sovětská armáda, utekli, a v lese je zabili partyzáni. S koncem války se vyrojili jedinci, kteří svévolně brali do rukou osudy druhých lidí. Ke Kristlovým přišla také na udání německá kontrola uhelných listů. Počátkem roku 1945 prošly obcí tři transporty zajatců. Jeden z nich se na noc ubytoval v Lidovém domě, a lidé tam mohli zajatcům přinášet jídlo a ošacení. Několik z nich tehdy uteklo do okolních lesů, kde je ukrývali a pečovali o ně místní lidé. 5. května 1945 po vyhlášení Pražského povstání odjeli dva muži neuváženě do Dittersbachu odzbrojovat německé vojáky. Ti je však na místě zastřelili včetně třetího, který je chtěl od úmyslu odradit. Pohřbu tří mladých mužů se účastnila celá vesnice. Do toho také přišla Sovětská armáda, a z lesů přišli zajatci, kteří se tam do té doby ukrývali. To se stalo osudným pro majitele textilní továrny Rudolfa Pohla, kterého odsoudili k smrti a zastřelili ho pro kolaboraci s Němci. Otec se po válce stal starostou Místního národního výboru, ale v roce 1948 abdikoval. Na udání, že šije načerno, dostal pokutu, a následně rodinu vystěhovali z Lidového domu. Pavel Kristl odešel v roce 1951 na vojnu a stal se vojákem z povolání. V hodnosti podplukovníka zajišťoval letištní provoz po meteorologické stránce na různých místech Československa. S manželkou Ludmilou (1934) se brali v roce 1955 a v letech 1956 a 1961 se jim narodily dvě děti. V roce 2013 byl oceněn za dlouholetou práci ve prospěch hydrometeorologické služby Záslužným křížem ministra obrany ČR. Do Dolní Dobrouče se vrátil jako důchodce v roce 1996. Žil zde i v době natáčení roku 2024.
