Snažila jsem se žít tak, abych nikomu neublížila
Blažena Koulová, roz. Štěpáníková, jediné dítě manželů Anežky a Oldřicha Štěpáníkových, přišla na svět 3. února 1940 ve Zlíně. S rodiči žila v Napajedlech, odkud oba pocházeli. Otec, vyučený elektrikář, vlastnil jako jeden z prvních řidičský průkaz. Přestože měl vystudovanou i hospodářskou školu, živil se jako řidič z povolání v továrně bratří Paříků v Napajedlech. Matka byla v domácnosti, starala se o malé hospodářství. Před svatbou pracovala ve Fatře Napajedla. Blažena Koulová prožívala rané dětství za války, jako malá byla svědkem lokálních válečných událostí, mimo jiné pádu bombardéru u Napajedel v roce 1944 či osvobození města. Širší rodiny se dotkla kolektivizace, rodině samotné odvedli do jednotného zemědělského družstva (JZD) ovce. Po ukončení Střední jedenáctileté vzdělávací školy v Otrokovicích roku 1957 chtěla studovat pedagogickou školu, nebyla však přijata. Rodiče nebyli ve straně. Vystudovala knihovnickou nástavbu v Brně, kterou zakončila roku 1958. Následujících osm let pracovala v závodní knihovně Svitu Gottwaldov. Později přešla do Městské knihovny v Napajedlech, kde působila až do odchodu do důchodu. Roku 1964 se vdala za Jana Koulu, pocházel z věřící rodiny, nesměl studovat vysokou školu, pracoval jako elektroúdržbář. Vychovali spolu dvě děti. Po revoluci stála u zrodu napajedelského Muzejního spolku a pozdějšího zbudování muzea v Napajedlech. Čtyřicet let psala kroniku města Napajedla, kde žila i v době natáčení, v roce 2024.