„Potvrzení: ‚Bezpečnostní oddělení Národního výboru statutárního města Ostravy nenamítá ničeho proti jízdě do práce a z práce elektrickou drahou z Vítkovic do Moravské Ostravy pro Lydii Talagovou, zaměstnanou u Miloslava Konečného, krejčovský závod. Po dobu jízdy a zaměstnání může odložit označení Němců.‘ Takže pokud směla maminka nastoupit do tramvaje, tak si mohla to N dát do kapsy. Asi aby nepohoršovala ostatní.“
„Také v lágru Mexiko vězně tloukli a maminčina známá tam musela uklízet krev. V těch místnostech, kde mučili vězně. Bylo to kruté… Já sama si pamatuji jen nějaké momenty. Nevím, jestli to bylo v tom sběrném táboře ve Vítkovicích nebo potom v tom Mexiku. Vybavuje se mi ale, že tam byla pořád tma a že jsme spaly na nějakých hadrech. A maminka mne pořád objímala.“
„Maminka zachránila té holčičce život. Nosila jí krupici zabalenou v novinách. Byla zavřená v tom táboře, a protože byla švadlena, šila Ruskám povlaky na kufry. Rusky měly spousty kufrů a maminka jim na ně šila povlaky. Tak se také dostala k nějakému jídlu a té holčičce tajně nosila krupici. Pamatuji si na jednu chvíli. Nevím přesně, kde to bylo, ale stály jsme v nějaké řadě, byly tam i děti a kolem chodili vojáci. Držela jsem se maminky a neměla strach, protože jsem věděla, že maminka mne ochraňuje. Od narození jsem byla jen s maminkou, takže mi byla velkou oporou.“
„Tady je potvrzení, které matka dostala 9. července 1945: ‚Národní výbor ve Vítkovicích povoluje Němce Lydii Talagové, aby se nastěhovala do svojeho původního bytu i z dcerkou.‘ Vidíte? Psáno Z dcerkou… ‚Na adresu Vítkovice, Nerudova 30. Toto povolení je prozatímní až do rozhodnutí příslušného úřadu.‘ Takže takoví nevzdělanci, kteří nebyli ani schopní napsat správně česky text, rozhodovali, jestli Němka se může nastěhovat do svého ubohého jednopokojového bytu.“
Gertruda Ješonková, dívčím jménem Talagová, se narodila 21. prosince 1941 v Ostravě-Vítkovicích. Otec Josef Talaga byl strojařem, matka Lidie švadlena, oba německé národnosti. Po okupaci Československa musel otec narukovat do německé armády. Sloužil u letectva a koncem války byl raněn v Polsku. V květnu 1945 byla Gertruda Ješonková s matkou internována v táborech pro ostravské Němce. Po propuštění vyrůstala v rodině svého strýce Miloslava Konečného, majitele krejčovské firmy. V letech 1945 až 1949 matka čelila perzekucím obyvatel německého původu. V roce 1949 byl strýc odsouzen na půl roku do vězení a svou firmu musel zavřít. Historická fakta o existenci integračních táborů pro ostravské Němce se Gertruda Ješonková dozvěděla až po roce 1989.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
