Hana Horodyská

* 1948

  • „Mohla bych vám ještě říct, že jsem se přibližně týden po vpádu vydala do libereckého krematoria na společný pohřeb obětem střelby. Šla jsem tam s kamarádkou, která bydlela pod námi, a jejím tatínkem, protože mě maminka nechtěla pustit samotnou. Liberecké krematorium má tvar kvádru a jde se po schodech, které byly plné věnců. A právě zde jsem se poprvé setkala s Havlem, budoucím prezidentem, a Janem Třískou. Oba recitovali a Havel nabádal lidi ke klidu a také aby lidi neprovokovali vojáky.”

  • „Když se začala situace uklidňovat, tak nálada byla opravdu perfektní. Šli jsme poté s maminkou a tatínkem do města, ve kterém – když na to teď s odstupem času vzpomínám – byla opravdu fůra nápisů. Na divadle například stálo – 'Dnes: Braniboři v Čechách' nebo ve výloze vyhlášené masny – 'Dnes: Ruské svině'.”

  • „Vzpomínám si na 21. srpen [roku 1968], protože jsem se chystala do práce, do které jsme nastupovali dříve. Bydleli jsme v domě, v němž pod námi bydlela ještě jedna rodina. Nevím přesně, kolik bylo hodin, ale v noci na nás paní sousedka zvonila a říká mojí mamince: ‚Rusové obsazují naši republiku. Nevím, co z toho bude, ustroj se a jdeme stát frontu na mouku, aby nebyla válka a abychom z toho něco měli.‘ Tohle mi opravdu utkvělo v paměti."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 20.03.2024

    (audio)
    délka: 52:44
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nevím, co z toho bude, ustroj se a jdeme stát frontu na mouku

Maturitní fotografie, 1967
Maturitní fotografie, 1967
zdroj: archiv pamětnice

Hana Horodyská se narodila 29. července 1948 v Pardubicích jako nejstarší dcera manželů Lhotských. Ještě před jejím narozením se rodina musela přestěhovat do Liberce, neboť do něj v roce 1946 obdržel otec Jaroslav Lhotský umístěnku. Po absolvování základní školy pokračovala ve studiu na střední pedagogické škole, kterou úspěšně absolvovala v roce 1967. Na vlastní oči viděla v Liberci zkázu, kterou způsobila invaze vojsk Varšavské smlouvy. Týden po vpádu se společně se svou kamarádkou a jejím otcem zúčastnila veřejného pietního aktu za oběti invaze, na němž byl přítomen i Václav Havel a Jan Tříska. Po těchto událostech se provdala za Karla Horodyského a krátce na to se jim narodily dvě děti. Celý svůj profesní život se věnovala pedagogice. V roce 2024 žila v Holicích na Pardubicku.