„Já bych tu svou roli nazval katalyzátorem těch dějů, toho, co se tady dělo. Nebudeme si nalhávat, že profese lékaře nebyla prestižní. Byla. Když tedy na demonstraci vystoupil dělník z fabriky, tak mu zatleskali. Když tam ale vystoupil pan doktor, byť tenkrát mladý, tak to mělo úplně jinou váhu. Když tam nastoupilo více doktorů, lidé najednou věděli, že je to to slušné jádro, za kterým mají jít. To mě nesmírně posilovalo v tom, že dělám dobrou věc a práci.“
„Akupunktura měla zelenou v Sovětském svazu, a když to mělo zelenou tam, mělo to zelenou i u nás. Pár lékařů v 60. letech vyjelo do Sovětského svazu, tam se učili akupunkturu a přivezli to sem. Tady se chytlo pár doktorů, kteří to začali dělat. V roce 1976 vyšlo ve věstníku, že je to oficiálně uznávaná metoda. Tehdy to potřebovali nějakým způsobem zlegalizovat, takže ta parta lidí, kteří tu akupunkturu dělali, si udělala sama pro sebe kurz. Když už ten kurz měli a měli jakoby to vzdělání, které umožňovalo to, že mohli vzdělávat dál, tak já jsem se dostal na druhý oficiální kurz v republice. Bylo nás tam asi padesát. Jsem dnes tedy služebně z nejstarších akupunkturistů v republice.“
„Po nástupu do té nemocnice už to bylo horší, ale také jsem tam měl obrovské štěstí. Nastupoval jsem do semilské nemocnice na chirurgii v roce 1978 v září. Hned jsem se začal kamarádit s jedním zřízencem, který byl největší antikomunista v celém špitále, kterého jsem poznal a se kterým jsem se kamarádil. Měl jsem tedy potom vystaráno. Nikdo mě nepřemlouval ani do SSM, ani do strany. V tomto směru bylo tedy jasno. Akorát když jsem udělal první atestaci z chirurgie, tak kádrovačka prohlásila, že další postup prostě ne. Tenkrát mi to vadilo, protože jsem byl přesvědčen, že budu chirurg. Pak díky tomu, že jsem začal dělat akupunkturu, tak jsem se dostal k funkční medicíně a začal jsem dělat rehabilitaci. To už nikomu nevadilo. Atestace jsem si udělal v roce 1986 a pak už to byl krůček k revoluci.“
MUDr. Miroslav Holub se narodil 1. května 1953 v Ostroměři. Jeho matka Jindřiška učila v mateřské škole, otec Miroslav byl doktor filosofie a učil na gymnáziu dějepis a zeměpis. Otec v roce 1950 vstoupil do KSČ, aby mohl dál vykonávat povolání středoškolského učitele, ale v z politických důvodů se dostal do vyšetřovací vazby. Legitimaci vrátil v roce 1968. Miroslav vystudoval gymnázium a lékařskou fakultu v Olomouci, kterou absolvoval v roce 1977. Poté dostal místo v Semilech, kde se připravoval na atestace z chirurgie. Kvůli svým politickým postojům k nim ale nebyl připuštěn. Vzdělával se v akupunktuře a začal se věnovat funkční medicíně a rehabilitaci, atestaci složil v roce 1986. V listopadu 1989 se aktivně zapojil do demonstrací v Semilech, byl u zrodu tamního Občanského fóra. Dva roky byl ředitelem OÚNZ v Semilech a tři roky ředitelem nemocnice. Od roku 1990 působí v zastupitelstvu obce Chuchelna. V roce 1992 zahájil privátní praxi v oboru fyzioterapie a léčebná rehabilitace. Aplikuje homeopatii a další směry. Přednáší a je také autorem několika knih o stravě a celostní medicíně.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
