Ludmila Holbová

* 1947

  • „Ještě si vzpomenu: když maminka měla pohřeb, tak když jsme přišli domů – ona umřela 29. května 1954 a v červnu měla pohřeb.“ – „1954?“ – „Ano. My jsme tady tak všichni seděli a vtom někdo zaklepal na dveře a přišel další agent, který znovu přišel upozornit, že tatínek nemá splněné všechny dodávky. Pamatuji si, jak tatínek od toho stolu vstal, chytil ho doslova pod krk a vyrazil s ním dveře. To bylo prostě tak ohavné...“

  • „Já jsem přišla ze školy, chodila jsem do první třídy, na to si fakt pamatuji jako dnes, byl krásný den, bylo teplo, my jsme měli otevřené dveře na dvůr. Byla tady maminčina sestra, ona bydlela na pasekách a vždycky se tady zastavovala. Jak jsem přišla ze školy, tak já jsem si tady hrála s takovou kuličkou. Jak jsme měli otevřené ty dveře, tak maminka mi říká: ‚A co bylo nového ve škole?‘ Já jsem jí říkala, že nám soudruh ředitel odnesl kříž ze třídy. A ona říká: ‚A co vám tam dal místo něho?‘ A já jsem řekla: ‚Jakéhosi soudruha Malenkova.‘ A maminka říká: ‚No tak kříž vám sebrali a dali vám tam...‘ – tak jak to řekla, tak to řeknu – ‚…. dali vám tam jakéhosi posraného Malenkova.‘ A vtom přišli do dveří dva chlapi, kteří chodili vymáhat ty dodávky, které my jsme z toho zemědělství odváděli. Oni to chodili vymáhat, že to třeba ještě nemáme všechno odevzdané. Oni slyšeli, jak maminka říká tady toto, a oni ji udali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Štítná nad Vláří, 08.01.2025

    (audio)
    délka: 01:03:54
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vtom přišli do dveří dva chlapi, slyšeli, co maminka říká, a udali ji

Ludmila Holbová, 1952
Ludmila Holbová, 1952
zdroj: archiv pamětníka

Ludmila Holbová se narodila 9. listopadu 1947 ve Štítné nad Vláří jako šesté dítě rodičům Bohumile a Františkovi. Rodina po generace hospodařila na sedmi hektarech polí, rozesetých okolo obce. O žních v pětačtyřicátém roce při nešťastné manipulaci otce s granátem došlo k výbuchu. Spolu s manželkou a sestrou utrpěl těžká zranění. Ludmila jako žákyně první třídy po návratu ze školy řekla mamince, že soudruh ředitel sundal ve třídě ze stěny kříž a nahradil ho portrétem soudruha Malenkova, sovětského politika. Dva výběrčí odvodů náhodou zaslechli komentář matky reagující na ředitelovo jednání a udali ji. Byla vyslýchána, obviněna, soudu však unikla – onemocněla a zemřela rok poté. Při kolektivizaci komunisté rodinné hospodářství vyplenili, dva starší sourozenci byli nuceni nastoupit do práce v jednotném zemědělském družstvu (JZD). Otec našel zaměstnání v průmyslových stavbách, ale musel pracovat mimo domov. O nezletilé děti se starala otcova sestra. Bratr Slávek nesměl studovat a vyučil se zedníkem. Ludmila Holbová nebyla přijata na zdravotní školu. Vyučila se kuchařkou. V devadesátých letech vystudovala večerní hotelovou školu s maturitou. Pracovala jako vedoucí školní jídelny v Brumově. V době natáčení v roce 2025 bydlela v rodné chalupě ve Štítné nad Vláří.