Při bombardování Drážďan do sebe oheň vtahoval lidi, bylo to peklo
Stáhnout obrázek
Jaroslav Hocký se narodil 25. března 1946 v Rumburku. Dva roky před jeho narozením zemřel v osmi letech na zánět mozkových blan jeho starší bratr, pamětníka si tak jeho otec Augustin a maminka Julie pořádně hlídali a měli o něj velký strach. Po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 se rodiče odstěhovali z pohraničního Rumburku hlouběji do vnitrozemí, k příbuzným do Domoušic u Rakovníka, odkud pocházela otcova rodina. Tatínek strávil dvě válečná léta jako poštmistr v Drážďanech, ze kterých s velkým štěstím 13. února 1945 při mohutném bombardování spojeneckými vojsky se svým nejlepším přítelem uprchl. Po válce se rodiče vrátili do Rumburku, do domu, ve kterém zůstala babička. Pamětník vystudoval střední průmyslovou školu ve Varnsdorfu a narukoval na vojnu. Tam potkal syna tatínkova přítele, se kterým otec vyvázl z ohnivého pekla bombardovaných Drážďan, a stali se z nich celoživotní kamarádi. Už na vojně začal pamětník kvůli artróze kyčlí běhat, nezastavil se pak celý život. S kamarády běhal dálkové turistické pochody, nebál se ani naskočit na lyže. Na startu svojí první Jizerské padesátky stanul v roce 1980. Už jako čtrnáctiletý chlapec vyjel poprvé na čundr a zůstal mu věrný po celý život až doposud (2024). Jeho trampské jméno zní Jerry. Jaroslav Hocký pracoval v podnicích Desta nebo Jawa, za sebou má i pracovní zkušenost v Německu. Tam se naučil řeč, složil státnice a v roce 1998 nastoupil jako učitel němčiny na rumburské gymnázium, kde učil zhruba do roku 2011. Ani v penzi pamětník nepolevil – stále sportuje a jezdí na vandry. V roce 2024 žil v Rumburku. Příběh pamětníka jsme mohli zaznamenat díky podpoře z města Rumburk.
