Festivalem politické písně se dalo projít i s undergroundovou kapelou
Stáhnout obrázek
Luděk del Maschio se narodil 21. března 1962 v Děčíně. Za své příjmení vděčí rodinným kořenům, které sahají do Itálie a Chorvatska. Po rozvodu svých rodičů se Luděk v pěti letech s maminkou a bratrem přestěhovali do Mostu. V kulisách města, které postupně mizelo a ustupovalo těžebnímu průmyslu, Luděk del Maschio vyrůstal. Je svědkem přestěhování kostela Nanebevzetí Panny Marie, který musel být kvůli těžbě podřezán a přesunut na kolejích. V polorozpadlých budovách a dvorcích se později konaly výtvarné výstavy a happeningy – Luděk se tu již v pubertálním věku setkal s tvorbou Jiřího Sozanského, a protože od svých čtrnácti let navštěvoval hodiny malby a kresby na lidové škole umění, bylo logické, že jeho další studijní kroky budou směřovat tudy. Přesto, že se po základní škole dostal na vyhlášenou výtvarnou Střední uměleckou školu Václava Hollara, nastoupil z rodinných důvodů na mosteckou strojní průmyslovku. Po maturitě v roce 1981 toužil po studiu malby, ale režim mu nechtěl výtvarný obor povolit. Pomohla až intervence jeho učitele z lidové školy umění. Luděk del Maschio nastoupil na pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Po několika úvodních hodinách studia jej přesunuli na pobočku do tehdejšího Gottwaldova – na Katedru tvarování strojů a nástrojů, kde se Luděk seznámil s Markem Pražákem, Josefem Sládkem a Tomášem Chorým, kteří společně založili undergroundovou kapelu Svoz řepy. Tato formace, která během vystoupení používala temné vizuální efekty a texty doprovázené hudbou s nádechem nové vlny a industriálu, vyhrála v roce 1988 okresní kolo Festivalu politické písně. Svoz řepy vystupoval s takovými legendami československé alternativy, jako byl například MCH Band Mikoláše Chadimy. Sametová revoluce zastihla Luďka del Maschia v prostorách uherskohradišťské věznice, kde se jako výtvarník podílel na malbě kulis pro chystaný film Jen o rodinných záležitostech, který reflektuje politické procesy padesátých let. Po pádu komunismu se Luděk del Maschio vydal na cestu výtvarníka na volné noze, ale také podnikal v designu. V době natáčení rozhovoru v roce 2024 bydlel s manželkou Simonou ve Zlíně.
