Kdysi lidem lichotilo, že je na ulici někdo fotí. Po revoluci jim to začalo vadit
Josef Chroust se narodil 26. ledna 1935 v Hradešíně ve středních Čechách jako třetí dítě Antonie a Václava Chroustových. Matka byla vyučená švadlena, otec holič, avšak svá povolání neprovozovali a věnovali se hospodářství. Josef vzpomíná na válku v Hradešíně, kde v té době chodil do obecní školy a později do skauta. Ten pro něj skončil brzy po roce 1948, kdy komunisté Junák zrušili. Chtěl být hajným, ale na lesnickou školu se nedostal z politických důvodů – rodiče, kteří měli hospodářství, se stali režimu nepohodlnými. Vyučil se v Elektročase, později večerně vystudoval střední průmyslovku a pracoval v Tesle jako dispečer výroby. Po deseti letech přešel do podniku Laboratorní přístroje, kde pracoval jako referent technické normalizace. V 58 letech odešel do mimořádného důchodu z důvodu likvidace podniku. Vedle své práce se věnoval amatérskému filmu a fotografii. Dva roky navštěvoval Lidovou akademii, obor film a v 60. letech mu Československá televize nabídla externí spolupráci. Vzhledem k nízkým honorářům toho ale nechal a více se zabýval fotografií. Až do počátku 90. let publikoval stovky fotografií v různých periodikách. Fotil převážně život v ulicích, architekturu a přírodu, psal také fejetony do dikobrazu, politická témata ho nezajímala. Počátkem 90. let odešel do důchodu, z té doby také pocházejí jeho poslední snímky.