Na statku dřela jak kůň. Když si ho vzalo JZD, měla radost
Marta Čechová, rozená Málková, se narodila 31. ledna 1940 ve Štrampouchu u Čáslavi jako čtvrté dítě celkem ze sedmi. Na konci války se její otec rozhodl převzít statek po odsunutých Němcích v severočeských Volfarticích. Rodina zde s obtížemi vedla rozsáhlé hospodářství s polnostmi i dobytkem. Nejvíce práce obstarávala pamětnice a její matka. Kvůli tomu zakázal otec pamětnici studium na zdravotní škole. Později nastoupila jako účetní v JZD, kam rodina s úlevou odevzdala své hospodářství. Začátkem 60. let se vdala, její manžel po vojně pracoval jako učitel. Pamětnice nastoupila jako mistrová ve sklárně ve Skalici u Nového Boru. Čechovi spolu měli dvě dcery – Ilonu a Romanu. Pamětnice v roce 1973 ovdověla, o dcery se musela starat sama. Navzdory těžkým finančním podmínkám se rozhodla je podporovat ve vysokoškolském studiu. Starší dcera Ilona se stala učitelkou na novoborské sklářské škole, poté školu i vedla jako ředitelka. Mladší Romana vystudovala medicínu a působila jako doktorka v České Lípě. Pamětnice ze sklárny přestoupila do uranových podniků ve Stráži pod Ralskem. Ještě během komunismu navštívila Vídeň, kam se provdala její mladší sestra, cestovala také po jiných západoevropských zemích. Po pádu železné opony nadále cestovala po celém světě, navštívila například Brazílii, USA nebo Thajsko. V uranovém podniku pracovala do roku 1995, pak odešla do důchodu. V roce 2022 žila v České Lípě.