Miroslav Bednář

* 1933

  • „Byli jsme u baráku, za ním byla stodola. Najednou vyšel výstřel. Lekli jsme se a utekli pryč. Ve stodole u baráku byl schovaný nějaký německý zběh a myslel si asi, že ho shánějí. Nevěděl, že přijeli [do obchodu]. Tak po oficírovi střelil, jenže ho netrefil. Jak byly dvě výlohy, tak jednu prostřelil, vysypala se. Kulka vlétla až do krámu, protože tam byla dvířka zevnitř zavřená, když dávali něco do výlohy. Bylo to tam pak dlouho zadělané prkýnky, protože sklo nebylo k sehnání.“

  • „Z našich lidí to odnesl pan Netušil. Pozval si Rusy, jako že nás osvobodili, tak je pohostí. Mimoto jim ukazoval album. V tom albu měl někoho příbuzného, kdo měl na sobě německou vojenskou uniformu. Rusák vzal pistoli a: ‚Pic, Germán!‘ A doma u stolu ho zastřelil tady v tom baráku. To bylo nějak čtvrtého nebo šestého června, koukal jsem na ten náhrobek.“

  • „Nějací jeli na Nekoř a přijeli k poslednímu baráku nahoře. Tam si postavili kanon a vystřelili po ruském tanku. Jenže ten se asi dožral, viděl jejich zaměřování, a začal z tanku střílet do Nekoře. První rána vyšla na Výrově a vlítla do baráku. Urazilo jim to celý štít. Druhá rána právě na tuhle cestičku, jak je fotografie. Němci utíkali také na koních, měli jízdní kola a auta. Prostě se rozprskli. Já jsem v tu dobu šel s mojí maminkou k řece. Máchala hadr. A najednou to udělalo ‚bum‘ do vody a znova ‚bum‘! Nějaký Němec, co utekl, po nás střílel. Nechybělo nic, aby nás zastřelil. Pamatuju si to dodnes, jak ta kulka letěla do vody a za ní vzduch. Tak jsme rychle odtamtud utekli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Nekoř, 15.03.2024

    (audio)
    délka: 01:25:27
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Šel jsem s maminkou máchat prádlo a střílel po nás Němec

Miroslav Bednář kolem roku 1950
Miroslav Bednář kolem roku 1950
zdroj: archiv pamětníka

Miroslav Bednář se narodil 20. června 1933 v Nekoři, v podhůří Orlických hor. Otec Mikuláš (1901–1988) pracoval jako tesař, mimo jiné na stavbě pastvinské přehrady, maminka Václava (1902–1961) byla švadlena a měl ještě sestru Jaroslavu (1938–2024). Pamětník byl přímým svědkem několika událostí z období druhé světové války. Nekoř leží v těsné blízkosti státní silnice, a tak tam na konci války bylo rušno. Nejprve přes obec utíkaly z pohraničí německé rodiny. 5. května se po státní silnici pohybovaly německé transporty, které se stahovaly před blížící se sovětskou armádou, a 8. května se okolní pole zaplavila německými vojáky i civilisty. Ruch vyvrcholil 9. května příjezdem prvního sovětského tanku. Miroslav s maminkou tehdy jen zázrakem unikli smrti, když po nich střílel německý voják. Sovětská armáda nepřinesla do Nekoře jen radost z osvobození, ale i trpkost, když jeden její příslušník zastřelil místního občana. Miroslav se vyučil automechanikem v Žamberku a po vojně v letech 1953–1955 nastoupil do OEZ Letohrad, kde opravoval auta a pracoval jako řidič nejrůznějších vozidel. V zaměstnání vozil dělníky a sovětské vojáky na stavbu, milicionáře, agitátory, ředitele nebo lyžaře, nad kterými OEZ držel patronát. V roce 1956 se oženil se Zdeňkou Mertelíkovou (1936–2022) a v letech 1958 a 1961 se jim narodily dvě děti. V roce 2024 žil v Nekoři.