„Za války, v letech 1944 a 1945, jsme dojížděli do sousední vesnice. Do Břeclavi do školy jsme nemohli, tak jsme chodili do Moravské Nové Vsi, kde byla velká měšťanka. Od našeho domu to byl na železniční stanici Hrušky-Zastávka přesně kilometr. Běhávali jsme to za deset minut, pak za osm, za sedm. Vím, že jednou jsme to stihli s aktovkou a v oblečení do školy za pět minut.“
„Po maturitě jsem dělal přijímačky na veterinu v Brně. Přišel tam posudek, že nemůžu být přijatý, protože bych pokračoval v tendencích svého otce. Bylo tam napsáno, že otec je smýšlení národně socialistického a upřednostňuje soukromě hospodařící rolníky na úkor těch, kteří už vstoupili do kolektivních jednotných zemědělských družstev. A že není nikde záruka, že syn by se choval jinak, že bych taky upřednostňoval individuálně hospodařící rolníky před těmi družstevními.“
„Za Spojené státy tehdy běželi dva závodníci, za Sovětský svaz také dva. Běželo se to na hlavním stadionu v Moskvě. Organizátoři počet doplnili na deset běžců. Pozvali mě, protože jsem byl tehdy čtvrtý ve světových tabulkách. Tak jsem běžel s nimi. Američané a Rusové se hlídali navzájem. V poslední třístovce jsem jim utekl a ten závod jsem vyhrál. Byl to velký úspěch, byl to Memoriál bratrů Znamenských.“
Abych mohl závodit a dělat, co mě baví, musel jsem před komunisty ohnout záda
Bohumír Zháňal se narodil 17. října 1931 v rodině veterináře v Moravském Žižkově na jižní Moravě. Roku 1932 se s rodiči přestěhoval do sousední vesnice Hrušky. Od dětství chodil do Sokola, hrál fotbal a běhal. Po únoru 1948 byl jeho otec zatčen a vyšetřován za nadržování soukromým rolníkům. Kvůli špatnému kádrovému posudku nebyl pamětník přijat ke studiu veterinárního lékařství. Musel narukovat na vojnu k Pomocným technickým praporům. Po šesti měsících byl díky sportovním úspěchům uvolněn a směl vystudovat tělesnou výchovu a zeměpis na vysoké škole v Brně. Přestěhoval se do Zlína a stal se reprezentantem Československa v atletice. Na mezinárodních závodech v Moskvě roku 1959 porazil v běhu na tři kilometry překážek americké i sovětské běžce a v tehdejším čtvrtém nejlepším čase na světě zvítězil. Dvakrát překonal československý rekord, dvakrát startoval na mistrovství Evropy a roku 1960 na olympiádě v Římě. Kariéru vrcholového sportovce ukončil roku 1963. Vedl katedru tělesné výchovy na vysoké škole ve Zlíně.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!