Dělat, dělat, dělat a být poctivý
Dana Zemanová, rozená Slánská, přišla na svět 7. ledna 1930 v Dolní Zimoři na Kokořínsku jako druhé ze čtyř dětí. Otec pracoval jako učitel v místní škole, kde rodina i bydlela. V roce 1937 se přestěhovali do Býkve, kde pamětnice nastoupila do druhé třídy. Po všeobecné mobilizaci v roce 1938 byli ve škole několik dní ubytovaní vojáci. Po nich přišli z pohraničí nejprve Němci, zakrátko potom vystěhovaní Češi. Za války navštěvovala měšťanskou školu, ta ale byla poslední válečný rok zavřená. Pamětnice vzpomíná, jak radostně vítali sovětské vojáky a házeli jim na tanky šeřík. Jen chvíli poté byla svědkem bombardování Mělníka. Po válce se rodina přestěhovala do Želíz, kde otec pracoval jako řídící na místní dvoutřídní škole a zároveň jako správní komisař. Dana Zemanová studovala dvouletou odbornou školu pro ženská povolání v Mělníku, od roku 1947 jednoletou vyšší ženskou odbornou školu v Mladé Boleslavi. Po komunistickém převratu byl otec ze zaměstnání vyhozen a jako národní socialista, který odmítl vstoupit do KSČ, zbaven volebního práva. V 50. letech složila pamětnice úspěšné zkoušky na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, ještě při studiích dostala umístěnku do Jílového u Děčína. Po svatbě se s mužem přestěhovala do Odoleny Vody, narodily se jí dvě dcery. Od roku 1960 až do odchodu do důchodu v roce 1985 pracovala jako učitelka na místní základní škole. V srpnu 1968 byla s jednou dcerou na dovolené v Krkonoších, ze které se nemohly několik dní vrátit domů. Když poté jela pro druhou dceru vlakem do lázní na Slovensko, byly v Brně na náměstí svědkem střelby vojáků Varšavské smlouvy do civilistů. V listopadu 1989 s nadšením vítala změnu režimu a na památku sbírala protikomunistické plakáty vylepované v té době po Praze. Po revoluci začala cestovat a absolvovala několik poznávacích zájezdů po Evropě. V roce 2021 žila v Odoleně Vodě.