Válka pro nás dlouho byla jen dobrodružná hra
Ludvík Vala se narodil 20. prosince 1935 v Břeclavi jako nejmladší ze tří dětí. Otec Vladislav pracoval jako dělník a mezi válkami převáděl přes hranice do Rakouska, matka Františka se starala o domácnost. V září 1938 byl svědkem mobilizace československé armády, vojáci obsadili bunkr nedaleko od jejich domu, kde je Ludvík navštěvoval. V roce 1939 nastoupil do školky, kde je měla na starost německá učitelka, říkali jí Tante Heli. Ve škole potom chodil do třídy společně s vyšším ročníkem, neboť nebyl dostatek učitelek. Pamatuje si nálety na Břeclav a osvobozování nedalekého Lanžhota Rudou armádou, při kterém se schovávali u souseda ve sklepě. Po válce chodil do Junáka, když z něj komunisté udělali Pionýra, chodit tam přestal. Vystudoval obchodní akademii a pracoval jako úředník. V roce 1959 se oženil a narodily se mu tři děti. V srpnu 1968 si pamatuje na průjezd tankové kolony Břeclaví, která úplně poničila místní silnice. Dodnes žije v Břeclavi – Poštorné v domě, ve kterém se narodil.