Štefan Uher

* 1954

  • „Přiznávám, že když jsem se vrátil z vojny domů, říkal jsem si: ‚Jak já jsem tam přemýšlel‘. Vymytý mozek. Ne, že bych na té čáře dokázal někoho zastřelit. To určitě ne! Ale vrtalo mi hlavou, jak to na tom Západě vlastně vypadá. Třeba ve sportu. Ve fotbale. Neměl jsem úplně vymytý mozek, ovšem nebylo mi jasné, jak je možné, že tam lidé hladoví a žízní, ale pořád chodí na fotbal. Na box. Basket. Všude plné stadiony. Kde na to pro Boha živého berou? Vůbec jsem tomu nerozuměl. Jenže když ti to pořád hučí do hlavy… Doma v civilu už jsem pak o tom uvažoval úplně jinak. Říkal jsem si: ‚Pane Bože, kde jsem to byl?“

  • „Když jsem byl poprvé figurantem pro psy, měl jsem strach. Přiznávám. Pes vážil půl metráku, běžel rychle a pak skočil. Nastavil jsem ruku. V rukávu. Táhl mě k zemi a já se opravdu bál. Potom jsme si na to zvykli. Byla to rutina, ale někteří figuranty nedělali. Měli ze psů hrůzu. Pamatuji vojáka, který dělal figuranta jedině v ochranném obleku. Měli jsme buď rukávy, nebo kompletní oblek. On by bez obleku figuranta nedělal.“ – „Bolelo to?“ – „Ten pes měl strašný stisk. Taková tupá bolest to byla. Chtěl tě strhnout k zemi a měl obrovskou sílu. Bolela z toho záda, jak jsem s ním zápasil. Co bych si počal, kdyby mě strhnul na zem? A psovodi nespěchali. ‚Jen ať si pes zakouše.‘ Ruku jsem měl úplně modrou.“ – „Měl jste chráněnou hlavu?“ – „Neměl.“ – „A nebál jste se, že vám půjde po obličeji?“ – „To jsem se bál. Nebo po přirození. To jsem měl strach.“

  • „Například jeden velitel nám říkal: ‚V továrnách se pracuje podle plánu. Pokud plán neplní, ke konci roku to doženou. Ale nám, když někdo zdrhne přes hranici, nesplnili jsme plán. Hotovo.‘ Tak to říkali: ‚Nesplnili bychom plán. Byli bychom nespolehliví.‘ Taková byla jejich filozofie.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 04.02.2020

    (audio)
    délka: 03:02:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Svědectví z hranice: Jak Štefanovi vymývali mozek a Bari jim zdrhnul

Štefan Uher, přibližně konec 70. let
Štefan Uher, přibližně konec 70. let
zdroj: archiv Štefana Uhra

Štefan Uher se narodil v katolické rodině v Dolním Lopašově nedaleko Trnavy na Slovensku 8. listopadu 1954. Vyrůstal ve vesnici pod Bílými Karpaty a byl svědkem proměny tradiční slovenské obce. V srpnu 1968 sledoval kolonu okupačních vojsk projíždějící vesnicí. Na podzim roku 1974 narukoval do Československé lidové armády na základní vojenskou službu. Prodělal tvrdý výcvik vojáka Pohraniční stráže v Malackách na jižním Slovensku. Nastoupil k jednotce v Záhorské Vsi, ve které řeka Morava tvořila hranici Československa s Rakouskem. Zažil poměry v tehdejší armádě, komunistickou propagandu, tzv. „vymývání mozků“ a násilí mezi vojáky. Dostal rozkaz zabíjet lidi, kteří by chtěli přes hranici opustit Československo. V září 1975 se stal svědkem útěku vojína Jiřího Bartečka do Rakouska. Čelil podezření, že útěku nezabránil, hrozil mu trest. V době natáčení v roce 2020 žil v Piešťanech.