Annemarie Tempírová

* 1941

  • „Měli pěkný statek. Ti dva kluci šli už do toho Německa a Huga někde hledali a v tom šestačtyřicátém roce se v Urberachu blízko Darmstadtu, což je v okolí Frankfurtu v Hessensku, tam se rodina sešla. Ale byl tam i babiččin bratr, ti byli tři, a z dědovy strany jeho sestra a bratři. Prostě ta rodina se tam sešla, i když nešli na odsun naráz, protože děda, jak měl statek, tak bylo domluvené, že moje maminka půjde na ten statek jako národní správce. Ale pak se to zalíbilo nějakému panu Jurenkovi. Myslím, že byl z Jakubovic. Byl to partyzán, tak měl přednost. Statek je docela zchátralej.“

  • „Byl v Hannoveru. V hangárech měli anglické zajatce a ti jim namíchali do kerosinu cukr a 11 těch mladejch kluků tenkrát spadlo. Prostě neměli výšku, nemohli se katapultovat, byla to jistá smrt. Brácha se narodil 5. března 44, toho tatínek neviděl. Brácha měl mít křtiny a měl tatínek pohřeb. A byla to výsada letců, že je převezli do místa bydliště, takže je pohřbený ve Štítech.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Zábřeh, 08.08.2024

    (audio)
    délka: 01:46:32
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Mezi dvěma národy

Annemarie Tempírová
Annemarie Tempírová
zdroj: archiv pamětnice

Annemarie Tempírová se narodila 7. listopadu 1941 v Šumperku jako starší ze dvou dětí rodičům Erichovi a Anně Heinischovým. Pochází z národnostně smíšeného manželství Němce a Češky. Za druhé světové války otec narukoval do německé armády. Jako zkušební pilot se dostal na letiště v Hannoveru, kde se testovaly prototypy stíhacích letadel. Po sabotáži britských zajatců zemřel 22. května 1944 při pádu letadla. Několik členů české části rodiny se zapojilo do protinacistického odboje a strýc pamětnice Miloslav Urban se musel několik měsíců ukrývat před gestapem. V roce 1946 rodinu otce zařadili do odsunu. Heinischovi se nakonec skoro všichni sešli v Urberachu v Hessensku ve Spolkové republice Německo. Annemarie Tempírová se s nimi znovu setkala až po 18 letech, když v roce 1964 dostala povolení k cestě na Západ. Po studiích na jedenáctileté střední škole (dnešní gymnázium) v Šumperku pracovala Annemarie Tempírová jako učitelka v mateřské škole. V roce 1960 se provdala za Jana Tempíra. Manželům se v roce 1961 narodil syn Luděk a o čtyři roky později dcera Jana. V roce 1980 se Annemarie Tempírová stala ředitelkou mateřské školy v Kolšově. S komunistickým režimem nesouzněla, ale neměla ani výrazné problémy. I přes post ředitelky nikdy nevstoupila do komunistické strany. Sametovou revoluci vítala s nadšením, jako divák se účastnila většiny revolučních mítinků v Zábřehu a v tomto městě byla v roce 1991 jednou ze zakládajících členek ODS, do kandidátek se ale zapsat nenechala. V době natáčení rozhovoru v roce 2024 bydlela v Zábřehu.