Marie Šubertová

„Hrubě zacházeli. Dokonce tam šestnáctiletého kluka víceméně popravili. To jsem viděla, to mně tak utkvělo v hlavě. Byl u Hitlerjugend, takoví ti mladí, co agitovali koncem války, když už Hitler prohrával na všech linkách. Ten bydlel kousek od nás, tak ho vedli dva a kopali mu do nohou, byl celý od krve. Pak ho zahnali na na Horní Karlov a tam mu víceméně ustřelili hlavu.“

„V Karlově, co otec říkal, tak možná tak deset těch ženských. A byly tam dvě na Horním Karlově, tam byla matka a měla čtyři dcery. To znásilnili všechno a z těch dcer měli zase dcery a to já už jsem byla velká, když ty holky přišly do práce do Perly tehdy.“

„Ségra se potom dostala do nějakého lazaretu německých raněných vojáků. V pětačtyřicátém roce se vraceli s transportem raněných na západ. Přes Polsko tady jeli, přes Lichkov tehdy vlakem jeli v noci. Tak tehdy napsala nějaký dopis, že kdyby byla věděla, že jede přes Lichkov z Polska, že by byla vyskočila z toho vlaku, že to bylo jedno. Ale dojeli až na ten západ do Mnichova a tam tenkrát Američani bombardovali to nádraží. A jak tam ten vlak přijel s těmi raněnými, tak celé to nádraží rozbombardovali a ona tam zahynula.“