Doc. MUDr. Miloše Sedláčková

„Tamním kolegům můžu jen poděkovat, že mě naučili všechny vyšetřovací metody v gastroenterologii, a postupně se za mnou na polikliniku začali stahovat pacienti z kliniky. Já jsem se začala zaměřovat na gastroenterologickou problematiku a bez uzardění – ať to někdo připouští, nebo ne – můžu říct, že jsem v podstatě zakládala dětskou gastroenterologii. Já jsem byla taky první, kdo zavedl endoskopické vyšetřovací metody u dětí.“

„Myslím, že jsem se u těch Dismanů naučila něco, co nemá současná generace herců. My jsme museli umět mluvit, museli jsme umět artikulovat, využívat hloubky tónů a prostě celou techniku řeči. To nás tam učili. A musím říct, že mě to ovlivnilo asi na hodně dlouho. Nejenže jsem se pak ještě věnovala podobné činnosti, ale taky jsem přednášela medikům nebo jsem přednášela na odborných fórech, i v zahraničí, a vždycky jsem měla dobrý pocit, že mi lidé rozumějí.“

„Jednou jsem toho Tomáše Kostu potkala, dobře si to pamatuji, to bylo, ještě než oběsili Slánského a ty ostatní. A on byl zděšený, protože jemu zavřeli maminku. A vyprávěl mi, jak je zavřená na samotce, jak na ni 24 hodin denně svítí, nesmí si sednout a podobně. A to už ve mně... (zaselo pochybnosti), protože to bylo z blízkosti, jinak jsme se všechno dozvídali bokem, v novinách se o tom nepsalo. Pamatuji si, jak jsem toho Tomáše potkala, jak mi to vyprávěl a jak jsem kvůli tomu ani nespala.“

„Takže jsem udělala zkoušku a dostala jsem se do sekundy reálky. Asi po půl roce – tu dobu si přesně nepamatuji – za mnou přišel ředitel, vyvolal mě ze třídy a oznámil mi, že musím odejít ze školy. A já jsem nevěděla proč. Měla jsem z toho v hlavě velký zmatek, protože máma přede mnou celou tuhle záležitost skrývala. To už táta nebyl naživu. My jsme byli v Církvi československé (husitské), náboženství mě tam učil biskup Novák. A u toho jsem brečela. Přišla jsem domů a máma mi musela něco říct o tom židovství, protože já jsem neměla vůbec tušení, o co jde.“