Říkali nám: „Na legraci teď není čas.“
Šéfkuchař a provozovatel čajoven a restaurací Luboš Rychvalský se narodil 11. dubna 1964 v Karlových Varech. Studoval Střední průmyslovou školu stavební v Lokti a už od doby středoškolských studií se zapojoval do karlovarského alternativního kulturního života, scházel se s lidmi kolem místního divadla a organizoval happeningy. Po vojenské službě u stavebního útvaru na Ruzyni (1984–1986) se usadil v Praze, kde pracoval jako topič v Botanické zahradě, později rekvizitář ČST. V druhé polovině 80. let získal výjezdní doložku a vycestoval do Maroka, kde sbíral zkušenosti v místních kuchyních a sám vařil českou kuchyni na různých akcích. Porušil však třicetidenní lhůtu platnosti doložky, takže při návratu čelil policejní perzekuci. Když odmítl spolupráci se Státní bezpečností, zabavili mu cestovní pas. V následujících měsících pracoval jako noční hlídač na Žižkově a vydával samizdatový časopis Jazzstop. 28. října 1988 se zúčastnil demonstrace, na které vystoupil proti policejnímu násilí, byl zadržen a obviněn z napadení veřejného činitele. Díky pomoci Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných získal advokáta a soud mu v lednu 1989 uložil pokutu 2000 Kčs, kterou zaplatil s přispěním VONS. Na Prvního máje 1989 společně s herečkou Bárou Štěpánovou a evangelickým bohoslovcem Petrem Paynem založili recesistickou Společnost za veselejší současnost. Jejich prvním kontinuálním happeningem se staly běhy ulicí Politických vězňů pod heslem Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás. Běhů se každodenně účastnily desítky lidí. K dalším happeningům patřila například demonstrace na lodičkách na Vltavě, „policejní zásah“ recesistické Veselé bezpečnosti proti tiché demonstraci v ulici Na Příkopě nebo spuštění makety velryby na Vltavu v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy 20. srpna 1989. Několik měsíců plánovaný projekt založení skanzenu totality v obci Bezpráví skončil položením základního kamene 10. prosince 1989. Luboš Rychvalský se účastnil demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989, kde sám dobrovolně nastoupil do policejního antonu (i toto bylo zamýšleno jako další happening). V následujících dnech se tisknutím letáků podílel na šíření mylné informace o smrti studenta Martina Šmída, kterou získal přímo od Drahomíry Dražské. Na silvestra 1989 na večírku manželů Havlových ve smíchovském domě kultury provozoval orientálně zařízenou čajovnu, což ho inspirovalo k nastartování podnikání v devadesátých letech: založil síť Dobrých čajoven po celé republice.