Když ji z politických důvodů nevzali na školu, myslela na sebevraždu
Ivana Richterová se narodila 2. ledna 1945 v Polici nad Metují. Rodiče vlastnili hostinec s divadelním sálem, který jim na začátku 50. let znárodnili. Matka a děti se v 50. letech dlouho léčily s tuberkulózou a trpěly osamělostí, kterou toto onemocnění přináší. Když chtěli rodinu na počátku 60. let vystěhovat, dům krátce předtím vyhořel. Otce zatkli a dva dny drželi ve vězení kvůli podezření, že majetek raději zapálil, než aby ho odevzdal socialistickému státu. Poté se členové rodiny museli rozdělit a trvalo rok, než získali nový byt. Děti dostaly azyl u přátel v polickém divadle, otec a matka bydleli každý sám. Jelikož byla pamětnice z živnostenské a navíc z katolické a praktikující rodiny, nemohla studovat vysněnou školu. Dostala i zákaz dalšího vzdělávání. V srpnu 1968 s přáteli vyráběli a rozváželi protisovětské letáky pro vsích a městečkách. Totéž zopakovala v listopadu 1989 v době sametové revoluce. Odmítla nabídku na vstup do komunistické strany. Celý život se věnovala amatérskému divadlu, hrála a režírovala ve dvou ochotnických spolcích. Absolvovala lidovou konzervatoř, obory režie a dramaturgie. Podporovala a učila děti a mladé lidi, kteří chtěli hrát divadlo. Stala se jednou z organizátorek divadelní přehlídky Jiráskův Hronov. Angažovala se v polickém domově důchodců, předčítala seniorům a připravovala pro ně nejrůznější akce. V roce 2022 žila ve svém bytě v Polici nad Metují.