Olga Řeháčková

* 1937

  • "Přišel papír, že tatínek dluží víc než milión korun. Přišlo nám to směšný, ale směšný to nebylo. Tatínek dělal v Mladé Boleslavi, přišla exekuce na plat a nikdy neměl vice než 600 korun. Bylo to částka za mzdy zaměstnancům, pojištění a možná nákup materiálu od 1. ledna do 25. února 1948. Komunisté totiž znárodnili zpětně továrnu k 1. lednu 1948, kterou od roku 1953 začali komunisté vymáhat."

  • „Když přišli pro tátu, dělali domovní prohlídku. I v pokoji, kde jsem spala. Babička Klozarová mě držela v náručí, abych se nebála. Rozházeli všechno, všechny knihy vyházeli na podlahu. Pak odvedli tatínka do tábora nucených prací, TNP. Nikdy nebyl odsouzený. Nebyl rozsudek a nikdo nevěděl, jak dlouho tam bude. Tam internovali všechny nepohodlné. Nebyl odsouzený, měl jen výměr k nuceným pracím. Důvod byl, že měl vliv na své bývalé zaměstnance. Nejdřív pracoval v dolech ve Starkově, pak v Pardubicích.“

  • „Můj táta nakoupil pro továrnu stroje, které nakoupil v roce 1947. Byly postaveny v továrně v bednách. Byly ze Švýcarska a popsané německými nápisy. Tak je jako německé stroje komunisti rozbili. Ani se to nepřevezlo do Kosmos Čáslav. Podobné stroje na granulované prášky se tady objevily až po dvaceti letech.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 25.07.2018

    (audio)
    délka: 01:27:57
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tatínek byl dva roky vězněn v táboře nucených prací, aniž by ho komunisté z čehokoliv obvinili

Olga Řeháčková s matkou, 1939
Olga Řeháčková s matkou, 1939
zdroj: Rodinný archív

Olga Řeháčková je posledním žijícím přímým příbuzným slavné podnikatelské generace rodiny Pilnáčků, jejíž historie se datuje od roku 1795. Narodila se 22. prosince 1937. Jejím dědečkem byl J. V. B. Pilnáček, majitel továrny na mýdlo, kosmetiku, prací prášky a svíce a také starosta Hradce Králové v letech 1929 až 1942. Jejím otcem byl J. P. Z. Pilnáček, spolumajitel továrny. Prosperující rodinnou firmu v roce 1949 komunisté vyvlastnili, rozbili unikátní nové stroje ze Švýcarska a výrobu převedli do státního podniku Kosmos Čáslav. Dědeček zemřel následkem zranění, které mu způsobili neznámí pachatelé, kteří ho brutálně zbili v parku. Zločin nebyl nikdy objasněn. Otec byl téměř dva roky internován v táboře nucených prací (TNP). Rodina byla posléze vypovězena z Hradce Králové do Staré Huti v Orlických horách. Otec jako vynikající odborník se již nikdy nevrátil ke své profesi a živil se pomocnými dělnickými pracemi. V padesátých letech byl nesmyslně a nespravedlivě obviněn ze zpronevěry 1 300 000 korun, které měl zpronevěřit ve své bývalé továrně. Celý aktivní pracovní život tak byla rodina nucena žít z existenčního minima, protože údajná dlužná částka byla otci strhávána ze mzdy. Pamětnice měla problémy dostat se vůbec na studia a podařilo se jí vystudovat střední školu až shodou příznivých okolností v Praze. Manžel pamětnice pracoval jako lékař. Nyní (2018) žije Olga v Praze. Firma byla rodině vrácena v restituci. Původní výroba však již nemohla být obnovena. Rekonstruované objekty jsou pronajímány podnikatelským subjektům a o správu objektu se stará syn pamětnice Jakub Řeháček.