„Při tý prověrkový komisi nám bylo hlavně vyčítáno, že jsme nezabránili vytváření jezdeckýho oddílu, protože v těch šedesátých letech byl velký nástup mechanizace, zejména traktorů, a kůň jako tažná síla a největší pomocník v zemědělství přestal být využíván a začaly se jako likvidovat koňský potahy. Tak většina těch vesnic ty lehčí plemena potom používala k zakládání jezdeckých oddílů. A my jsme tady na zemědělské škole, na zemědělské technické škole... jsme viděli taky tu záchranu jako pro omladinu a zejména koně, aby nešli všichni na jatka.“
„Koleje, dřevěný koleje to byly ještě. A když jsme u těch kolejí, tak jsem bydlel ve dvojce a v desítce potom a tam jsme si museli topit uhlím. Rozdělat dřevem a v každý tý místnosti se topilo normálně v kamnech. A takovej zážitek špatnej byl, že v těch štěrbinách těch dřevěných baráků se držely štěnice. Taky když ta správa kolejí to dezinfikovala, ale stejně vždycky ty štěnice nezmařila, takže s tím jsme pak měli obtíže, zejména v noci při spánku, že nás to budilo.“
„Ještě jsme byli tak nějak jako kluci nadšení, že před rokem byla mobilizace armády, v roce 38 na podzim, a všade se jako přesouvali vojáci, ať už jezdectvo, ale už mechanizovaný jednotky, a jako kluk si vzpomínám. Můžu vám ukazovat, kde se zastavovali, protože tady mám nákres obce Záhoří. Tady je moje rodná chalupa a v těchhle místech byla obecní studna. Tak tady se zastavovaly mechanizovaný jednotky a vojáci vystupovali z těch aut a jako se občerstvili tou vodou nebo se omyli a především jako vystupovali a nastupovali na ty korby toho nákladního auta.“
František Randa se narodil 9. dubna 1932 v Záhoří u Humpolce. V Záhoří prožil mobilizaci v roce 1938 i bombardování v závěru války. Po studiu střední školy v Humpolci nastoupil na Vysokou školu zemědělskou do Prahy. Po návratu začal učit na Rolnické střední škole v Humpolci a v roce 1961 se stal jejím ředitelem. V rámci prověrek na začátku normalizace byl ze školy propuštěn, protože byl obviněn ze snahy založit takzvanou Selskou jízdu. V šedesátých letech s kolegy založil jezdecký oddíl, aby zachránili před porážkou koně kvůli mechanizaci zemědělství. Dvacet let pracoval jako agronom a v devadesátých letech založil poradenskou firmu. V roce 2024 žil v Humpolci.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
