Ze Švýcarska jsme se vrátili, ačkoli jsme nemuseli
Věra Pospíšilová, rozená Štrofová, se narodila 21. září 1935 v Brně, její rodiče však bydleli v nedalekých Kloboukách. Vladimír Štrof zde vlastnil parní mlýn, který zakládal spolu se svým otcem Jakubem Štrofem. Za války se Štrofovým díky hospodářství nevedlo špatně a dokonce mohli vypomáhat ostatním. Rodinná tragédie je však stejně neminula. V roce 1941 byl jakožto člen Moravské pětky, vrcholného orgánu domácího odboje, zatčen a o tři roky později popraven Věřin strýc Jaroslav Trumpeš. Jeho manželka Růžena se utrápila, a tak se o osiřelého bratrance Jiříka postarali Štrofovi. Když přišel duben 1945, jižní Moravou se prohnala vojska maršála Malinovského a zanechala za sebou spoušť. Věřina rodina se spolu s ostatními sousedy schovala do vinného sklepa a po čtrnácti dnech našla mlýn úplně vyrabovaný. Ani utíkající Němci tehdy nenadělali tolik škod jako sovětská osvobozenecká armáda. Vladimír Štrof si vzal půjčku a mlýn zrekonstruoval, brzy ale přišla další rána. Na začátku 50. let komunisti mlýn vyvlastnili a Štrofovi se museli přestěhovat do přístavby. Odtamtud pak s bolestí v srdci sledovali, jak národní správce mlýn ruinuje. Věra se kvůli špatnému kádrovému posudku neměla dostat na žádnou školu, nakonec se jí však podařilo vystudovat obchodní akademii. Odešla do Prahy a později se provdala za hudebníka Ladislava Pospíšila. Když manžel v roce 1969 získal angažmá v Basilejském komorním orchestru, žila i s dětmi dva roky ve Švýcarsku. V roce 1971 se manželé Pospíšilovi těžce rozhodovali, zda se mají do Československa vrátit, či nikoliv. Nakonec se rozhodli pro návrat. Věra Pospíšilová pracovala jako stenografka postupně v Reklamě obchodu, na Ministerstvu vnitřního obchodu a v Lidové demokracii. V roce 2023 žila s manželem v Praze a měla sedm vnoučat.