Nenávist k Němcům jsem necítil
Jindřich Novotný se narodil 22. června 1940 ve Velkém Poříčí u Hronova. Jeho otec pracoval v textilní továrně v Malém Poříčí a za druhé světové války byl nuceně nasazen v tehdejší Německé říši. Pamětník vzpomíná na osvobozování sovětskou armádou v roce 1945 a na boje na hranici v nedaleké Bělovsi u Náchoda 9. května 1945. Předtím také viděl zubožené vězně, které vedli vojáci zřejmě z některého koncentračního tábora na dnešním polském území. V roce 1945 se s rodiči přestěhoval do Broumova, kde jeho otec nastoupil jako mistr do přádelny, ve které dříve pracovali většinou Němci. V září 1946 šel do chlapecké obecné školy a následně na takzvanou jedenáctiletku. Po ní v Praze vystudoval dvouletou vyšší pedagogickou školu, aprobaci dějepis, občanská nauka a zeměpis. Učit začal v Polici nad Metují, po vojně nastoupil jako učitel do školy, kterou sám navštěvoval. V listopadu 1959 narukoval na vojnu do Janovic nad Úhlavou a sloužil na západní hranici, zažil zvýšenou bojovou pohotovost v době tzv. kubánské a berlínské krize. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 přečkal v Broumově, přes který přelétávala nákladní letadla s vojenskou technikou a směrem na Náchod jeli v tancích polští vojáci. Až do důchodu učil na základní škole v Broumově, kde i dodnes žije. S manželkou vychovali tři syny. V roce 1996 dostal na ulici infarkt a život mu zachránil náhodný kolemjdoucí. Od roku 1999 se podílel na psaní kroniky Broumova. V červenci 2023 žil v domově pro seniory v Broumově.