O Chemapolu se nesmělo po jeho dokončení psát
Stáhnout obrázek
Narodila se 20. listopadu 1939 v Jičíně do rodiny Josefa a Zdenky Boženy Smítkových. Vystudovala Jedenáctiletou střední školu (dnes opět Lepařovo gymnázium) a po maturitě v roce 1957 začala studovat architekturu na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Po absolvování studia v roce 1963 nastoupila do ateliéru architekta Karla Pragera v Krajském projektovém ústavu v Praze. V roce 1964 získala (se spoluautorkou Dagmar Šestákovou) 1. cenu v soutěži na budovu Energetiky v Praze Vršovicích. Soutěžní návrh a následný projekt byl v roce 1966 vybrán pro stavbu sídla podniků zahraničního obchodu Chemapol a Investa. V roce 1966 byla přijata na Fakultu architektury ČVUT v Praze jako asistentka profesora Františka Cubra, se kterým spolupracovala na přípravě návrhů na Expo 1967 v Montréalu. V letech 1966–1970 autorsky spolupracovala při stavbě budovy Chemapol-Investa s italskou dodavatelskou firmou FEAL. V roce 1968 přestoupila s Františkem Cubrem na Školu architektury pražské Akademie výtvarných umění, kde působila do roku 1990. V roce 1974 získala 1. cenu v architektonické soutěži na Památník českého státu v rotundě sv. Jiří na hoře Říp (realizace 1979). S Františkem Cubrem spolupracovala na expozici Národní galerie v Jiřském klášteře a řešení interiérů hotelu Intercontinental v Praze a jiných projektech. Po smrti Františka Cubra v roce 1976 pokračovala na dokončení expozice v Jiřském klášteře a doplňujících instalacích Národní galerie (1976–1986). V roce 1980 byla jmenována jako první žena docentkou na AVU na základně práce „Výtvarné dílo v soudobé tvorbě prostředí“. Od roku 1980 vystavuje své malby. V roce 1983 vypracovala scénář využití přesunutého děkanského kostela v Mostě a v letech 1985–1988 pokračovala projektem výtvarně prostorového řešení interiéru v podobě galerijní expozice starého severočeského umění. V letech 1991–1996 působila jako vedoucí katedry architektury na Soukromé škole uměleckého designu v Praze. Od roku 1997 vyučuje na Katedře architektury Stavební fakulty ČVUT v Praze. V roce 2018 získala Cenu Jože Plečnika za celoživotní přínos české architektuře, v roce 2024 jí byla udělena Pocta České komory architektů. Průběžně vystavuje své malby na výstavách kolektivních i samostatných. V roce 2024 žila v Praze-Řeporyjích.
