„Tak jsem přišel na myšlenku uspořádat speciálně německá shromáždění. Jinak normální česká každou neděli, ta německá jsem udělal každých 14 dní v němčině na malém sále, ten byl nabitý. Ještě pro zpestření jsem tam pustil nějakou desku. Dneska už to tak není. Každý mi říkal: ,Ty nejsi Čech, ty jsi Němec. Ty kážeš lépe německy než česky.‘ Já jsem ji ovládal. Teď jsem to mohl všechno zužitkovat. Tak se ukázalo, že vedení církve mě sem nestrčilo jen tak, že tady byl konec republiky, a osvědčilo se to. Přišli němečtí lidé.“
„Já jsem si nemyslel, že budu kazatel, já jsem koktal a všelico, ale máma, velice zbožná, udělala slib Pánu Bohu, že jestli se vdá a první dítě, to je taky trochu biblické, bude kluk, tak že ho zasvěcuje jako kněze. To se se mnou stalo.“
„Jelo se a zastavovalo se a jelo se. Přes Slezsko, někde, nevím, jestli to bylo v Gliwicích nebo tam někde, jsme byli zastaveni, dáni na vedlejší kolej, obstoupeni polským vojskem s bodáky, a chodili kolem: ,Vy Češi, vy jste se měli dobře. Do Čech, to ne, na Sibiř!‘ Mysleli to vážně, na Sibiř. Rusové by byli pro. Tak tam jsme stáli, lidé začali skoro plakat. Z vlaku jsme vystoupili, naši vedoucí říkají: ,To bylo všechno vyjednáno, zaplaceno, podplaceno. Fungovalo to.‘ Najednou ne. S tím vedoucím náčelníkem stanice nebyla žádná řeč. Náš vedoucí, to byl učitel Hovorka, mluvil polsky, uměl česky, ten se dověděl, že už tehdy byli dáni první sovětští poradci. Na nádraží to spíše byli organizátoři, hlídači. On šel za ním, ten sovětský stál nad polským a ten mu vyložil. Když sovětský voják uslyšel, že my jsme původu českého, tak říkal: ,Vy jste naši přátelé, vždyť vaše Svobodova armáda je u nás.‘ Okamžitě zavolal toho, zpéroval ho: ,Okamžitě, během tolika a tolika minut mi pošlete písemné hlášení, že vlak byl odeslán do Čech.‘“
Baptistický kněz Mgr. Richard Novák se narodil 24. dubna 1930 v polském okrese Kępno českým rodičům, jejichž předci přišli v 18. století do tehdejšího Pruska hledat náboženskou svobodu. Byl nejstarším ze 13 dětí. Rodiče provozovali malé hospodářství. Richard Novák navštěvoval polskou školu, po okupaci mu bylo umožněno navštěvovat školu německou. V roce 1945 byl jeho otec na krátký čas zavlečen na práci do Oděsy v Sovětském svazu. Po otcově návratu se celá rodina rozhodla k reemigraci do Československa. Nový domov si našla v Bezdružicích u Mariánských Lázní. Richard pomáhal doma na statku, navštěvoval zemědělskou školu, posléze však odešel do baptistického semináře a vydal se na církevní dráhu tak, jak si ještě před jeho narozením přála matka. Baptistický seminář však byl rozpuštěn, Richard si dodělal maturitu na večerní škole a v roce 1950 se zapsal do studia teologie na bohoslovecké fakultě. Studium bylo v letech 1952 a 1953 přerušeno službou v PTP. Po vojně teologii dokončil. Byl umístěn do baptistické farnosti v Broumově, kde byla dříve silná německá náboženská komunita. Pro zbývající skupinu Němců vedl kázání v němčině. V letech 1968 až 1982 sloužil ve Vysokém Mýtě, pak se vrátil do Broumova, kde dosud žije.
150. výročí baptistické práce na území České republiky
Paměť národa existuje díky vám.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
