Do rodné Jugoslávie jsem se podívala až v roce 1968
Marta Nedvědová se narodila 13. května 1929 v Bělehradě, ve státě Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, do smíšené česko-srbské rodiny Ladislava Nedvěda a Berty Nedvědové, rozené Pejić. Měla ještě starší sestru Miladu a mladší Lídu. Do Bělehradu se dostal otec Ladislav v roce 1924, když ho tam vyslala pracovat Česká úvěrní banka do své pobočky. Marta Nedvědová jako třináctiletá zažila začátek války v Jugoslávii v dubnu 1941, když na Bělehrad začaly padat nacistické bomby. Střely zasáhly i jejich ulici. Několik týdnů nato gestapo zatklo Ladislava Nedvěda, protože s československo-jugoslávskou ligou napomáhal lidem z protektorátu dostat se do Jugoslávie. Vězněn byl v civilní věznici v Rakousku, po roce ho propustili, ale pouze do protektorátu. Pamětnice s matkou, sestrami a babičkou se v roce 1942 přestěhovala do protektorátu za otcem. Konce války se všichni dožili již bez újmy. Marta Nedvědová vystudovala státní konzervatoř v Praze a matematicko-fyzikální fakultu. Učila hudbu a od roku 1961 učila na ČVUT fakultě elektrotechnické. V roce 1979 získala doktorát přírodních věd. Podílela se na kolektivních publikacích katedry i na vědecko-výzkumné činnosti pracoviště. Po celý život byla věřící a nikdy nevstoupila do KSČ.