„Vzpomínám si, jak do Svjatohirsku, do Lymanu – mosty byly zničené – vozili chleba na člunech. Pamatuji si na Ukrpoštu [Ukrajinská pošta]. Pamatuji si ty děti, které vytahovali ze sklepů. A když mi říkají: ‚Co je potřeba?‘ Já říkám: ‚Dezinfekce. Pro dnešek mi dejte dezinfekční prostředky.‘ Nakrmíme je chlebem. A vzpomínám si potom, po deokupaci, na první Nový rok, který jsme strávili v bezpečných protiatomových krytech ve Svjatohirsku, v Lymanu. Ty děti, které jsou jako vlčata. Mají radost z dárků jako všechny děti. A letos jsme věnovali hodně času dárkům pro děti na Nový rok. K dnešnímu dni je obtížné hovořit o nějaké obnově. Chápeme, že je tu nepřítel. Spálenou techniku odstranili, stromy nějak odklízejí. Svjatohirsk. A to díky prostým lidem. Obyčejným prostým lidem. To není nutné [připomínat]. A je skvělé, že jim nemusíme říkat: ‚Jděte, uklízejte.‘ Vidíme to při dopadu raket. Například ve Slovjansku, když přiletěla v sedm ráno, večer jsem tam jela, a vše bylo vyčištěné. Bydlím nedaleko vojenské správy. Když v devět hodin zasáhli vojenskou správu, zrovna jsem projížděla kolem. Jedu, taková spousta aut. A já bydlím hned vedle. Bylo jich tolik, že si říkám: ‚Bože, tolik vojenských aut!‘ Víte, jako by si o to přímo řekli, jak se říká. A sotva jsem dojela do práce – buch. Manžel volá a říká: ‚Je to blízko nás.‘ To je celé, díky Bohu. Večer jdu domů, a všechno je uklizené. To je díky našim pracovníkům komunálních služeb, to je jejich hrdinství. Je to velmi těžké. Je to velmi těžké, je to neustálá práce, bez ohledu na čas, bez ohledu na to, kde, bez ohledu na cokoli. Proto je Doněcká oblast silná, ona vydrží, to vím. A my všechno obnovíme. V rámci Velké výstavby [vládní program, který začal v roce 2020] se toho udělalo hodně. Takové školy, v nichž bych si přála studovat i dnes. A když děti mluví¬… Já říkám: víte, když jsme otevírali tyto školy, když jsme byli u jejich otevření, chápali jsme ten program. A silnice. Jaké máme silnice? To je zázrak; jako řidič vám to mohu potvrdit. A školy, školky, nemocnice, vybavení? Já říkám, že to je závist našich nepřátel. Oni chápou, že tohle nemají. A to jsou příklady. Když se diví našim domkům, těm nejjednodušším. Není to tak, že bychom mluvili o nějakých palácích. Mluvíme o obyčejných domcích. Takže já vím, že naše Ukrajina bude vždycky silná a nezávislá, bez ohledu na cokoli. Víte, zkouška se dává těm nejsilnějším. Proto ji zvládneme.“
