Zdeněk Měšťan

* 1944

  • "Kdysi se jezdilo bez veškerých pomůcek. Žádná přilba, žádné plovací vesty. No, až potom – na některé vybrané závody jako Lipno, tak tam to muselo být. No a to byl problém sehnat taky. To nic takového neexistovalo, takže se dělaly různé věci. Nafukovací balonky do nějakých pytlíků se dávaly a tak, přilby jenom cyklistické třeba byly a tak. A na těch normálních závodech se jezdilo úplně bez všeho."

  • "Ještě jsem se chtěla zeptat na doping. Vím, že za komunismu nebo za studené války…" – "Takhle, před olympiádou, že ano... Doktoři nás měli v péči, dávali nám nějaké vitaminy – říkali tomu, ale co to bylo, to nevím." – "A tušili jste třeba?" – "No, tušili jsme, že by něco mohlo být. Protože východní Němci, ti to měli hodně vymakané. Ti na to jeli hodně. No ale to vám nikdo neřekne a… Vitaminy jsme brali, no. Co to bylo zač…" – "A cítili jste třeba něco?" – "Ani ne. Já jsem na sobě teda nic nepoznával."

  • Pamětník: "Nikdy neemigroval nikdo z toho zájezdu sportovního. Vždycky pak si tam připravili třeba půdu, a pak vyjeli na nějaký zájezd s Čedokem nebo s něčím, a to tam zůstali." Dotazující: "Nějací sportovci?" Pamětník: "Sportovci, ano. No, tady od nás tam potom hodně lidí emigrovalo." Pamětníkův bratr: "Karel Třešňák." Pamětník: "Ale nikdy to nebylo se sportovci. Vždycky to bylo na soukromé cestě."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Bechyně, 04.04.2019

    (audio)
    délka: 51:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

U vodního slalomu se musí myslet, a to by mohl doping negativně ovlivnit

Zdeněk Měšťan
Zdeněk Měšťan
zdroj: Zdeněk Měšťan

Zdeněk Měšťan se narodil jako druhorozený syn 31. května 1944 v Ostravě. K vodáctví ho přivedl jeho otec, který v původně trampské osadě v Děhylově založil vodácký oddíl. Jako náctiletý se začal kanoistice věnovat závodně. Vyučil se soustružníkem, nikdy se však této práci nevěnoval. Po absolvování vojenské služby v Bechyni působil deset let u Československé lidové armády jako instruktor sportu. Na mistrovství světa v roce 1965 získalo jeho družstvo dvě zlaté medaile ve vodním slalomu a ve sjezdu divoké řeky. V roce 1972 závodil s reprezentací na olympiádě v Mnichově, tým skončil na šestnáctém místě. Po olympiádě ještě nějakou dobu závodil již mimo reprezentaci. 20 let pak pracoval v cihelně. Na kánoi jezdí dodnes (2019).