„Když jsme bydleli na sídlišti v Nýřanech, kde jsme měli všechno, tak v Chotěšově nebyla základní vybavenost. Chyběl tam vodovod. Chyběla tam kanalizace. Nebyl tam samozřejmě ani plyn. Takové základní vybavení těch domácností prostě vůbec nebylo. Brala se voda ze studny, chodilo se na kadibudku. Takhle to vypadalo a nelíbilo se mi to. Komunikace v ulicích byly jenom bahnité. Abych řekla pravdu, když zapršelo, tak jsme se brodili v bahně.“
„Tehdy se musely dávat určité posudky na občany. A to jsem hlavně pocítila v době, kdy oba synové nastupovali na vojnu. Zjistila jsem si později, když jsem fungovala na úřadě, že v těch posudkách bylo napsáno, že otec je německé národnosti, má příbuzné v Německu, a tím to mělo vliv i na ně, protože prostě a zřejmě se to i na té vojně s nimi táhlo.“
„Oni měli dvojí, teda německé občanství. Po roce 1950… nevím, jakým zákonem nebo čím vším bylo těmto lidem přiděleno české, tehdy československé občanství. Právě, když jsem přišla na obec, tak jsem zjistila, že všichni Němci, kteří zde zůstali, tak měli na obci červené karty. Tím byli vedeni na červených kartách jakoby odlišní od Čechů.“
Vždy jsem se snažila, abych se neměla dobře jenom já
Jaroslava Mathesová, rozená Šlesingerová, se narodila 6. června 1948 v Černotíně. Pochází z početné zemědělské rodiny, a tak již od mala musela vypomáhat v domácnosti a na poli. Proto nemohla pokračovat ve studiích a nastoupila do práce. Následně se provdala za Josefa Mathese, který pocházel z německé rodiny. Většina manželových příbuzných ale byla krátce po válce odsunuta, a tak se usadili v západním Německu. Místní národní výbor proto sledoval aktivity rodiny. Počátkem sedmdesátých let se přestěhovali do Chotěšova, který byl velmi zanedbán ve srovnání s jejich dřívějším bydlištěm. Jaroslavě Mathesové se tento stav nelíbil a postupně se angažovala v místní politice. Politický přerod po roce 1989 ji vynesl do zastupitelstva obce, kde i v roce 2022 stále působí. Díky její aktivitě se tak podařilo zrekonstruovat Chotěšov, ale částečně také místní dominantu přímo v centru vesnice, bývalý klášter, který je v současnosti vyhledávanou historickou památkou. V roce 2022 se stále aktivně zajímá o záležitosti obce Chotěšov, kde také žije.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!