Dalibor Matějů

„Oni [Sověti] nám sem posílali specialisty. Šlo o dozory, které se sem jezdily dívat, zda to podle jejich názoru umíme stavět a provozovat. Musím říct, že ti lidé byli znalí a v dané problematice se docela dobře vyznali. Jeden z nich ve své branži působí až dodnes. V rámci své pozice jsem měl tedy svůj stín. Byl jsem hlavním technologem a vedle sebe jsem měl sovětského hlavního technologa. Jednou jsem se jej ptal, proč musíme v projektu plánované výstavby dělat takzvanou první revizi. Znamenalo to odstávku celého zařízení, které se následně muselo rozmontovat, smontovat a mohlo se pokračovat dále. Seděli jsme tenkrát spolu na víně a on mi odpověděl: 'U vás se to dělat nemusí. Zařízení k vám přijde kompletní a celé smontované. V Sovětském svazu je to však nutné udělat. Zařízení se k nám totiž často dostává nedokončené a chybí v něm součástky.“

„Ta havárie byla jedním z nepřímých důsledků ruské okupace, která zapříčinila výměnu celého vedení. Dělaly se čistky a v devětašedesátém roce přišli jiní šéfové. Všichni byli samozřejmě kovaní komunisté. Ředitel byl vzděláním chemik. Nemůžu to dosvědčit, ale říkalo se o něm, že si rád přihne. Byl to právě on, kdo zavedl řadu novot. Teplárna byla staršího typu a její zařízení se muselo dost často udržovat. Topilo se v ní hnědým uhlím z Polska, ze kterého se po namletí rychle uvolňovaly plyny. Muselo se tedy skladovat v bunkrech. Jednoho dne se v jednom z nich uvolnilo závaží na zpětné klapce a plyny vystoupaly do odlučovače, kde se nahromadily. Později došlo k jejich výbuchu, který rozvířil uhelný prach a ten začal také postupně explodovat. Teplárna tehdy vzala za své. Samotného prachu tam však nemuselo být zdaleka tolik. Byla to chyba nového ředitele, který chtěl ušetřit peníze a zrušil brigády, které v provozu zametaly a uklízely. Můj bratr byl zrovna na jedné odpolední směně a měl tu smůlu, že v daném místě prováděl nějakou opravu. Místo, aby si ještě poklábosil s jedním ze svých kolegů, tak se vydal přímo do chodby, kterou se v tu chvíli šířily žhavé plameny. Popálilo ho to tak, že na druhý den v nemocnici u sv. Anny zemřel.“