Měla jsem bolest kvůli tatínkovi a dlouho jsem nemohla snést ani německé slovo
Stáhnout obrázek
Eliška Librová, za svobodna Ohřálová, se narodila 29. září 1940 v Kobeřicích na Hlučínsku. Po připojení Hlučínska ke Třetí říši musel její otec narukovat do wehrmachtu. Zahynul v únoru 1945 při bombardování lazaretu v německém městě Görlitz. S matkou, sourozenci a dalšími příbuznými prožila v Kobeřicích přechod fronty. Museli se schovávat ve sklepích. Jejich pekárnu obsadili sovětští vojáci. Po únoru 1948 jim komunisté zavřeli pekárnu, kterou po dědečkovi pamětnice převzal strýc. Po škole nastoupila v nemocnici na Fifejdách v Ostravě, kde ještě v polovině 50. let pracovaly řádové sestry. Po jejich internaci do Bílé Vody u Javorníku je tam opakovaně navštívila. Později pracovala v ocelárně Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Provdala se za Karla Libru, narodily se jim čtyři děti. Poté pracovala až do důchodu v Kobeřicích jako poštovní doručovatelka. Byla aktivní v kobeřické katolické farnosti. Mimo jiné vedla sbor. S manželem jezdila na neoficiální křesťanské dovolené. V roce 1985 byla na pouti ve Velehradě. Podepsala petici za náboženskou svobodu. Účastnila se kanonizace Anežky České v Římě v listopadu 1989. V roce 2021 žila v Kobeřicích.
