Začaly houkat sirény a v krytu bylo plno
Jarmila Lebedová, rozená Jílková, se narodila 12. dubna 1925 v brněnských Židenicích. S rodiči Ludmilou, rozenou Flesslerovou, a Janem Jílkem vyrůstala v domě dědečka Aloise Flesslera, který za první republiky podnikal v prodeji topiva. Roku 1931 nastoupila do základní školy, po jejím absolvování studovala brněnské gymnázium Křenová. Po maturitě v roce 1944 byla v Brně nuceně nasazena. Od roku 1944 opakovaně zažívala bombardování Brna. Při jednom z náletů rodina přišla o domov a otec o svou krejčovskou dílnu. Krátce před osvobozením se s rodiči přesunula na brněnský venkov, kde přečkali poslední dny války. Po návratu do Židenic se stala svědkem odsunu Němců. V poválečném Brně si chtěla rozšířit vzdělání a poté pracovat jako učitelka. Kvůli nedostatku pedagogů však nastoupila rovnou do školy v Nedvědici (okres Brno-venkov) a kvalifikaci si doplnila při zaměstnání. Za svou učitelskou kariéru vystřídala vícero působišť, na brněnském venkově i přímo v Brně vyučovala především na obecných školách. Do důchodu odešla v roce 1981. V roce 2022 žila v domově pro seniory v Brně.