Vladimír Kříž

* 1943

  • „Ráno ve čtyři nás vzbudil soused a pustil rádio. Já jsem byl v šoku, nevěřil jsem, že je možné v druhé polovině dvacátého století tak flagrantním způsobem porušit mezinárodní právo. Říkal jsem si, že to snad není pravda. Pak jsme poslouchali rádio a televizi a žena říká, že bychom potřebovali sehnat něco k jídlu. Šel jsem do obchodu – a to byl další šok, obchody byly prázdné. Lidi zareagovali apriorně tak, že vybrakovali všechny věci. Museli jsme jet k rodičům, abychom měli alespoň nějaké potraviny. To mně tenkrát docela vadilo, že ty lidi zareagovali takovýmhle způsobem...“

  • „Těch překážek bylo několik. Jedna z nich byla například, když jsem stavěl svépomocí, tak jsem v gumovce šlápnul na prkno s hřebíkem a propíchl jsem si nohu, tak mi v tom škubalo. Ale říkal jsem si, to nemůžu chybět, tak jsem to odběhl. Rána se sice zanítila, ale pak to bylo zas dobrý. Jednou jsem měl problémy s kolenem, kdy jsem docela slušně pajdal, několikrát do toho přišla teplota. A nebo společenské události. Jednou to byla svatba dcery, pak zase svatba známýho, hned prakticky od svatební hostiny jsem jel na Běchovice. Takže takovéhle překážky člověku přijdou do cesty. Nebo covid, taky to byla otázka, jestli to bude, nebude... Nebo v roce 1968 okupace, to se běželo v době, kdy tady všude byly ruské tanky. Ale bylo mi přáno shůry, a tak jsem to absolvoval všechno.“

  • „Než jsem došel na ten vrchol, protože mám největší počet účastí v Běchovicích, tak byl přede mnou Luboš Otčenášek. A on už potom ty poslední ročníky absolvoval velice obtížně. Měl potíže s páteří a s nohama, ale přesto vždycky na ty Běchovice šel. Nebo akademický malíř a sochař Jaroslav Krejčí, ten taky, ten si pak bral místo treter bačkory na přezku, v těch bačkorách to běžel. Běžel to přes dvě hodiny, ale musel tam být.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 30.05.2024

    (audio)
    délka: 01:48:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všecky překážky ustál a běžel. Šedesátkrát na startu běchovického závodu

Vladimír Kříž, 1988
Vladimír Kříž, 1988
zdroj: Archiv pamětníka

Vladimír Kříž se narodil 21. prosince 1943 v obci Sedlec-Prčice. Rodina otce vlastnila malý statek s cca 30 hektary, o který přišli během kolektivizace v 50. letech. Navzdory cejchu špatného původu vystudoval Vladimír Kříž gymnázium a po něm pedagogický institut, později získal doktorát na filozofické fakultě. Vystudoval aprobaci čeština a dějepis a za svůj život si vyzkoušel učitelské řemeslo ve všech typech vzdělávacích zařízení – od malotřídky v Počepicích u Sedlčan přes gymnázium v Rožmitále pod Třemšínem až po vysokoškolského pedagoga. Byl také úspěšným trenérem, dvakrát dostal své žáky v Rožmitálu na mistrovství republiky v hokeji na třetí místo. Během pražského jara vstoupil do KAN, kvůli svým postojům v 70. letech raději odešel ze školství a dělal vychovatele mezi recidivisty pro Ministerstvo spravedlnosti. V roce 1963 se poprvé postavil na start světoznámého závodu v pražských Běchovicích na 10 kilometrů. A běžel jej každý rok, následujících 60 let. To z něj činí rekordmana tohoto závodu a žijící legendu. Po revoluci pracoval na Ministerstvu školství i na školském úřadě. Má ženu a dvě děti, v důchodu je stále aktivním vyučujícím na vysoké škole. V roce 2024 žil v Příbrami.