Chtěla být učitelkou, ale musela dělat v textilce
Stáhnout obrázek
Editha Krejčová se narodila 23. srpna 1930 v Hanušovicích v německé rodině. Otec Jindřich Wurst (1902–1944) byl sklenář, matka Berta (1904–1982) mu pomáhala v rodinném obchodě. Když byly Edith čtyři roky, rodiče se rozvedli. Oba měli nové vztahy, z nichž se otci narodily dvě děti a matce syn. Matka se provdala za Čecha Dominika Macka a přestěhovali se do Červené Vody. Válku strávila Editha se svou matkou a nevlastním bratrem v Olomouci, kam jejího nevlastního otce jako poštovního úředníka přeložili. Dva roky však byl totálně nasazený v Německu, a tak se v Olomouci protloukali sami. Děti mívaly hlad a z hladu také onemocněly. Vlastní otec Jindřich Wurst hned na začátku války musel narukovat a už se z ní nevrátil. Po válce se Editha vrátila do Červené Vody a právě rok po válce byl pro ni nejhorší v životě. Zpočátku se německé ženy musely skrývat před sovětskými vojáky. Chtěla jít studovat a stát se učitelkou, ale jako Němka nemohla, a tak začala uklízet v místní nemocnici. V říjnu 1946 odešla naprostá většina obyvatel Červené Vody včetně všech Edithiných příbuzných (kromě matky) do Německa. I ona chtěla odejít, protože zde neviděla dobrou perspektivu, ale rodiče jí to vymluvili. Nevlastní otec jí sehnal z obce potvrzení, že zůstává v Československu, aby nemusela čelit diskriminačnímu chování některých lidí. Když skončila s uklízením, nastoupila do textilní továrny Perla Červená Voda, kde pracovala celý život. V roce 1952 se vdala za Vincence Krejčího (1927–2011) a v letech 1952 a 1958 se jim narodili dva synové. Editha jezdila každé čtyři roky za svými příbuznými do Německa. Pokaždé ji po návratu vyslýchala StB. Mladší syn emigroval v létě roku 1989 do Německa. Celá jejich rodina si proto oddychla díky revolučním změnám v listopadu 1989, protože se konečně mohli začít normálně stýkat. Zemřela v červnu roku 2022.
