Pracoval jako dělník, ve volném čase vystavoval zakázané umělce
Jaroslav Krbůšek se narodil v roce 1952 v Ústí nad Labem. Vyrůstal v Šumperku, kde v srpnu 1968 přihlížel příjezdu polských tanků. Vyučil se obráběčem strojů, oženil se a v roce 1978 se s rodinou přestěhoval do Prahy. Tam se seznámil s lidmi z Jazzové sekce a navázal s nimi spolupráci. Po zákazu Jazzové sekce nalezl ve foyer Kulturního střediska Opatov prostor, ve kterém začal pořádat výstavy umělců, kteří jinde vystavovat nemohli. Proběhlo jich celkem 111, kromě vernisáží se tu konala i setkání spisovatelů a další kulturní akce. K výstavám vycházely také samizdatové „jednolisty“ s texty předních teoretiků. Některé z akcí orgány zakázaly, galerie však s přestávkou fungovala až do roku 1992. Poté Jaroslav Krbůšek provozoval Galerii Ruce a od roku 1995 vedl Galerii Václava Špály. V roce 1989 byl také komunistickým režimem souzen za to, že při pracovní schůzi v TOS Hostivař, kde byl zaměstnán, přečetl svou reakci na provolání podnikového výboru k výročí tzv. Vítězného února. Kolegové-dělníci se ho zastali a několik z nich bylo krátce zadrženo s ním. V říjnu 1989 byl soudem osvobozen.