To už se blížil pětačtyřicátý rok a v březnu 1945 jsme zdrhli z Německa naposledy, už napořád
Ladislav Koza se narodil 17. října 1923 v Lískovicích u Bíliny. Jeho rodná ves již dnes neexistuje, musela ustoupit těžbě hnědého uhlí. Otec Matěj Koza sloužil během a po první světové válce jako legionář v Rusku. V hodnosti četaře velel kulometné četě 3. pluku Jana Žižky z Trocnova. Po návratu do vlasti pracoval převážně u policie. Matka Růžena, roz. Kremrová, byla v domácnosti. Po nástupu otce k policii se rodina přestěhovala z Lískovic do Liberce, později do Teplic. Když v roce 1938 došlo k záboru Sudet, musela se rodina Kozových znovu stěhovat. Nejdříve do Kremče u Roudnice, později na Kladno, kde otec Matěj pracoval až do roku 1944 u české policie. Na Kladně Ladislav Koza krátce pokračoval ve studiu na učitelském ústavu. Po uzavření středních škol pracoval na šachtě a v ocelárnách. Později byl zaměstnán v Praze u firmy Baal film. Po půlroce musel nastoupit na práci v Říši. Pracoval tři roky v Berlíně u zbrojařského koncernu firmy Rheinmetall Borsig, kde soustružil torpéda. Po několika útěcích byl zatčen a vězněn mimo jiné na Pankráci a v Ruzyni. Po dalším útěku strávil konec války v pracovně-výchovném táboře Mirošov u Plzně. Zúčastnil se Pražského povstání. Ozbrojen puškou a granátem hlídal na různých místech Prahy 6 mimo jiné zadní část pozemku ministerstva obrany, kde se zabarikádovali němečtí vojáci. Po válce se vrátil do Teplic, kde se v roce 1947 oženil s Lotte, roz. Lebovičovou, která přežila šoa. V roce 1948 se jim narodil jediný syn Petr. Po válce pracoval převážně jako učitel a ředitel školy. později jako pozorovatel na meteorologických stanicích.