Pavel Korábek

* 1942

  • „Vzpomínám si, že tam přijel tank na náměstí, vylezl oficír, dal kartu, dal směr, ale akorát na západní hranici. Naštěstí ho [tank] péesáci vrátili [pohraniční stráž], protože jinak by byla řežba. Tam byli Američané, měli to tam obsazené. To jsme na to koukali týden předtím, než tam přijeli Rusové, protože když se jelo do Chebu, bylo přes údolíčko vidět les v Německu. A tam se rojili Amíci. Ještě jsme si dělali psinu a říkali jsme, že si kluci zacvičí.“

  • „Byl v odboji a byl v roce 1945 poslaný na hlavní poštu, měl stanoviště v Jindřišské ulici a měl tam hlídat německé zaměstnance pošty, kteří už tam byli shromáždění. Jenomže se tam dostali zadem dva gestapáci, ti ho odtáhli do Pečkárny a tam ho umlátili na dvoře.“

  • „My jsme ho hledali, tedy matka ho hledala, já ne, protože se o něm nevědělo. Dva kolegové přehrabávali Pečkárnu a tam ho po roce našli zahrabaného na dvoře. Rok byl nezvěstný.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Potěhy, 17.10.2024

    (audio)
    délka: 52:41
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tátu umlátili, zastřelili a zahrabali. Kamarád ho našel až po roce

Pavel Korábek, cca 1943
Pavel Korábek, cca 1943
zdroj: archiv pamětníka

Pavel Korábek se narodil 9. května 1942 v Praze-Liboci jako jedináček. Jeho rodiče Pavel a Jaroslava Korábkovi pocházeli z Hradiště u Nasavrk. Otec dostal místo u policie v Praze a během druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. Byl bratrem odbojáře Ladislava Korábka, který spolupracoval se skupinou Rada tří na Vysočině. Pavel Korábek se 5. května 1945 vydal na výzvu k obraně Prahy do obsazené budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici, odkud byl odvlečen gestapem a poté zůstal nezvěstný. Po ročním pátrání našel ostatky strážmistra Pavla Korábka jeho kamarád a kolega František Dražan, který odhalil, že byl brutálně zbit, zastřelen a zahrabán 5. května 1945 na dvoře v Petschkově paláci. V květnu 1946 měl Pavel Korábek pohřeb se státními poctami a byl posmrtně povýšen. V roce 1953 se Pavel Korábek ml. a jeho matka Jaroslava přestěhovali do vesničky Potěhy, kde zdědili dům po dědečkovi. Pavel absolvoval jedenáctiletku a byl přijat na vysokou školu elektrotechnickou v Poděbradech. Školu musel přerušit kvůli vojenské službě, kterou absolvoval v letech 1961–1963. Po vojně se už na univerzitu nevrátil. Oženil se, přestěhoval se za manželkou do Aše a pracoval tam jako technik na poště. Narodily se jim dvě děti. V roce 1968 zažil v Aši invazi vojsk Varšavské smlouvy. Po několika letech se s rodinou vrátil do Potěh a pracoval jako technik na poště v Čáslavi. Během života se držel stranou politických událostí. V Čáslavi se spolu s manželkou stýkali s tehdy ilegální náboženskou skupinou Svědkové Jehovovi. Dle informací Archivu bezpečnostních složek ČR byl v roce 1976 získán pro spolupráci s StB jako agent v souvislosti se Svědky Jehovovými, Pavel Korábek si toho však, dle svých slov, není vědom. Do penze odešel v roce 2000. Zůstal hrdý na odkaz svého otce a jako člen Českého svazu bojovníků za svobodu se snažil připomínat válečné hrdiny. V roce 2024 žil v Potěhách.