Marie Jílková

„Babička dřela také. Vím, že mamince tenkrát hodně nadávali. Babička pak na sebe vzala vlněný kabát a šla do vsi na výbor. A tam jim řekla, že jsou to svině. Chvilku byl pokoj, ale pak zase něco přišlo.“

„Pracovala jsem tedy jako prodavačka. Tak jsem měla vedoucí, která by do prvomájového průvodu nešla. A nikdo jsme nechodili. Dokonce nám poslali nějaké prapory, že se mají vyvěsit na prvního máje. No tak to jsme tedy nevyvěsily. A řekli také, že to máme vyžehlit. Pak přišli na kontrolu na prvomájovou. My jsme ale neoslavovaly. Teď tedy vedoucí vytáhla československý prapor, krásně vyžehlený. Já pak vytáhla ruský pomačkaný. Ještě jsme ho obě tak přišláply a řekly, že ho nevyvěsíme. Ten československý ano, ale ruský ne.“

„No a pak jsem šla do práce a tam bylo už lidí, kteří stáli před krámem, a za tu středu se vyprodalo všechno, co bylo. Lidé dělali zásoby. Ten den byl takový probřečený. Čekalo se, co bude, a čekalo se, že to bude navěky, o to to bylo horší.“